Rozdíl mezi inflací a daněmi?

"Stát je fikce, ve které je každý přesvědčený, že může žít na náklady všech ostatních." Tento výrok je z pera Claude Frédéric Bastiata, francouzského politika a ekonoma. 

Takových výroků z řad skutečných liberálů a velikánů světové historie by se jistě našlo více. I Tomáš Baťa chtěl zjednodušení daňové legislativy, snížení daní a zrušení různých výjimek. Ten Baťa jehož jménem se ohánějí všichni politici zleva doprava. 

Kapitalismus

„Kapitalismu je vlastní jedna vada: nerovnoměrné rozdělení bohatství. Socialismu je vlastní naproti tomu jedna ctnost: rovnoměrné rozdělení bídy.“

(WLSCH)

Smýšlení těchto lidí bylo jednoduché. Každý nese odpovědnost sám za sebe. Může své peníze svěřit různým institucím, ale může si je spravovat i sám, proč by taky nemohl, že? Důvod proč chtějí lidé nižší zdanění je jednoduchý, je to sobectví a pocit, že se o své peníze dokáží postarat sami.

A to dokáží. Není důvod, abychom si mysleli opak. Že existuje spousta lidí, kteří se zadlužili, jsou na ně uvaleny exekuce a mají proto spoustu problémů, které určitě nechci zlehčovat, je důsledkem jejich nevzdělanosti nikoliv toho, že jim finance neřídil stát. Kdo může za tuto nevzdělanost? My sami, protože další z vlastností téměř každého člověka je lenost. 

Ostatně můžeme pokračovat výrokem z pera známého Britského politika, Schválně jestli poznáte, komu výrok patří:

  „Není nic co by ti vláda mohla dát, aniž by ti to předtím vzala.“(William Leonard Spencer Churchill)

Jenže tady máme krizi. A uvažujeme co dál. Jak zaplatíme tak astronomické dluhy? A kdo to má zaplatit? Zvýšíme daně navrhují jedni, je to hloupost tvrdí druzí, ale co si o tom myslet? Kdo zaplatí vyšší daně? Myslí si snad lidé, že přece stát zdaní někoho jiného, a ne je samé. 
Dobře, tak uvažujme s tím, že zdaníme toho zlého kapitalistu, který vlastní podnik a on bude platit jako

mourovatý. To je ale účetní pohled. Lidi možná rozumí účetnictví, ale nerozumí ekonomii, protože jinak by věděli, že se to odrazí na cenách. Ten kapitalista si svoje peníze vezme na těch cenách, které nastaví tak, aby byla jeho ztráta co nejmenší. Zbytek, daň, zaplatí zákazník do kapsy státu. 

Milton Friedman

"Neživé věci nelze zdanit, zdanit lze pouze člověka."

Stát jsme prý my všichni. To je omyl. My všichni platíme chod státu z daní, ale to není jediný způsob. Ptáte se jak je možné, že nejen z daní? Odpověď je inflace. Je rozdíl mezi přirozenou mírou inflace a řízenou inflací za účelem obohacení státu, protože fiskální politika by nestačila pokrýt všechno to, co politici naslibovali. Ale komu to ve skutečnosti berou z kapes? Těm co se chovají zodpovědně? 

Ale přeháníš, řeknete si. No vůbec nepřeháním. Cenový index u nemovitostí se od roku 2015 zvýšil o cca 60%, což můžeme vidět na obrázku jehož data jsou z ČNB a Českého statistického úřadu. Nemovitosti mají tu výhodu i nevýhodu zároveň, že je lze zhodnotit, třeba stavbou domu, ale nelze je rozšiřovat (tedy ne jinak než válkou). 

Takže tady máme zvyšování peněz v ekonomice, dané nízkou úrokovou sazbou, protože lidi jsou ochotní za nízké úrokové sazby více půjčovat. Což by mělo vést k ekonomickému růstu, růstu HDP, ale ten se nám nezvyšuje, naopak se kvůli opatřením proti koronaviru snížil. Dochází tedy k poklesu a recesi.

Bude tedy o něco hůře, ale co s tím? Státe pomož? Takže tady máme na jednu stranu stát, který způsobil ekonomickou krizi, a na straně druhé má tentýž stát řešit problém, který sám způsobil? To je posun? Ne, my jsme se jen nepohnuli z místa. Stále stojíme na stejné straně barikády, jen se mění kulisy a herci kolem nás. 

A herci přišli s geniálním řešením. Zvýšíme daně. Někdy si připadám jako ve školce.

Zvýšení daní:

1. "Honzíčku, vyděláš si 20 korun za prodej novin. 10 korun dáš mamince. Kolik si můžeš koupit žvýkaček, když jedna stojí 2 koruny?" Odpověď: 5 žvýkaček. 
2. "Dobře a teď si představ, že dáš mamince 12 korun. Kolik si můžeš koupit žvýkaček?" Odpověď: 4 žvýkačky

Inflace:

1. "A teď si představ, že se cena žvýkaček zvýší na 4 koruny při čistém příjmu 8 Kč. Kolik žvýkaček si můžeš koupit?" Odpověď 2 žvýkačky. 

No jo, ale co dál? Jakým způsobem se tisknou peníze? A jak to, že je inflace druhá daň? Je to jednoduché.

Tisk peněz?

ČNb pod pláštíkem oživení ekonomiky sníží úrokové sazby. Tím, že sníží úrokové sazby dojde k většímu zájmu o půjčky. Tím, že je větší zájem o půjčky, je "vytištěno" víc peněz. Tím, že se je vytištěno víc peněz... Viz. vlevo

1. krok: Tím, že rozdělíte větší množství peněz mezi stejné množství statků a služeb dojde k inflaci.
2. krok: A inflace dělá co? znehodnocuje peníze.
3. krok: A co pak udělají Vaše úspory, když jsou úrokové sazby téměř na nule? Znehodnotí se. 

Ale my jsme došli k závěru, že si koupíme jen 4 žvýkačky, protože asi obsahují moc cukru. Nevidouce, že kolem je spousta jiných možností, za co ty peníze utratit, nebo že si je můžeme uspořit. 

Co s tím? Je lepší malé zdanění a vlastní odpovědnost za peníze, které si vydělám? Vlastní odpovědnost za to jak se o sebe postarám na stáří? Nebo půl napůl? Tohle jsou otázky, které nechám na Vás. Nechám na Vás jestli je lepší si vzít na brod bažinou kamení do kapes a pak řvát naléhavě o pomoc a čekat, že Vás zachrání někdo, kdo Vás na ten brod vyslal. Otázka zní přijde Vám ten dotyčný na pomoc? 

Závěrem bych snad jen zmínit citát Margaret Tchatcher:

„Problém socialistů je, že nakonec jim dojdou i peníze druhých“

(Snílek)