Ticho o hluku

Všichni vědí, že hluk je nejen nepříjemný, ale že i škodí lidskému zdraví. Pozoruhodné však je, že hluk, který produkuji sám mi vadí podstatně méně, než ten, který produkuje někdo jiný.

Překročí-li hluk jisté meze,  škodí zdraví. EU snížila hranici přípustného hluku o 5 dB (-3 dB je pokles výkonu hluku na polovinu). To bylo přijato i u nás a tak se zdá, že je všechno v pořádku. Ale když něco nějak vypadá, nemusí to tak být, zvláště když by to mohlo omezit podnikání a zisky. Jak je to tedy doopravdy? V zákoně existuje institut, zvaný Ochranné hlukové pásmo (OHP). Název  vyvolává dojem, že je určen k ochraně proti hluku. Jak to ale je? Když OHP zasahuje obydlené území, musí být zaručen limit hlukové zátěže pro „Chráněný vnitřní prostor staveb“ a „Chráněný venkovní prostor“ – do 2 m kolem stavby. Tam kde je limit překročen je provozovatel zdroje hluku povinen zajistit úpravami jeho dodržení (např. výměnou oken - ale již nemusí zajistit účinné větrání). Hluk v OHP může být libovolný bez nároku si stěžovat!

 Zákon č. 258/2000 Sb. §31/(2) - Při překročení hygienických limitů hluku z provozu na veřejných mezinárodních letištích  …..  je provozovatel letiště povinen navrhnout ochranné hlukové pásmo. Ochranné hlukové pásmo zřídí rozhodnutím správní úřad příslušný podle zvláštního právního předpisu.

(3) U bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu, staveb pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb umístěných v ochranném hlukovém pásmu je provozovatel letiště na základě odborného posudku vypracovaného na jeho náklad povinen postupně provést nebo zajistit provedení protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby byly alespoň uvnitř staveb hygienické limity hluku dodrženy.

To stále ještě vypadá slibně, ale viz další věta …

U staveb uvedených ve větě první, ve kterých by podle odborného posudku protihluková opatření nezajistila dodržování hygienických limitů, může příslušný správní úřad rozhodnout o vyvlastnění, popřípadě zahájit řízení o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění. 33) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

Žádná adekvátní náhrada majetku!

Člověk by předpokládal, že OHP je něco jako stavební uzávěra, která předem definuje podmínky pro nezastavěné území. Ale ono je to právě naopak. Současná praxe používá OHP tak, že na obydlený objekt či ves nebo čtvrť města je možno OHP uvalit. Dostanete jen ta okna, pokud ještě nemáte nová! To je omezování základních lidských práv a svobod. Méně kruté je to pro obytné domy, kde se předpokládá, že se na ulici nebydlí a vnitřní prostory lze izolovat, zato brutální je to pro lidi, kteří mají okolo domku zahradu. Těm je odebrán vnější prostor bydlení zcela bez náhrady. A tržní hodnota nemovitosti prudce klesá. Tady nová okna nepomohou.

 EU vymyslela tzv. Strategické hlukové mapy (SHM), které popisují stávající hlukovou zátěž a označují objekty zvláště hodné ochrany, viz §31(2), aby se do budoucna předešlo kolizím. A tak Praha dodala svojí SHM do Bruselu. Ale je to podvod za peníze EU a daňových poplatníků. V této SHM např. nenajdete v Suchdole a Sedlci ani jedno školské zařízení. A to je tam ČZU a další (ČZU přes 20 000 studentů a koleje pro 2600 z nich, 3 mateřské školky, základní škola a škola pro děti cizinců a ústavy Akademie věd). Hlavní hygienik pan MUDr. Vít ani MZ, přes opakovaná upozornění, nechtějí o těchto chybách nic vědět (záměr?). 

Jste-li super bohatí můžete odjet třeba na Seychely, pak se vás to netýká. Jinak to ale může být i vaším problémem – nová silnice atd. Proto navrhuji, aby byla tato pasáž zákona novelizována asi takto:

1.      Ochranné hlukové pásmo je prostor, ve kterém nesmí dojít k překračování hygienických limitů hluku a vibrací definovaných zákonem,

2.       OHP je automatickým příslušenstvím každého objektu kolaudovaného pro trvalé užívání,

3.      OHP lze vyhlásit na neobydlená území (ochrana budoucích investorů). Stavby v tomto území jsou na vlastní riziko investora, bez možnosti odvolání,

4.      Každý zdroj nadměrného hluku musí mít vymezen „Prostor zvýšené hlukové zátěže“ (PZHZ), který nesmí být v kolizi s OHP, pokud dohoda neurčí jinak,

5.      U staveb veřejného zájmu zavazuje OHP investora a způsobitele hluku k zajištění podlimitní hlukové zátěže v chráněných vnitřních prostorách staveb a jím příslušných obytných zahradách. Není-li to možné, musí způsobitel dojít k dohodě s postiženým nebo vykoupit majetek za tržní cenu v místě obvyklou před zveřejněním záměru oblast hlukově zatížit.  

Zatím však je o hluku na vyšších místech hluboké ticho. Ať žije Absurdistán.