Na jedné ze základních škol ve Valašském Meziříčí otevírají dvě první třídy. To není problém. Problém asi bude, že se otevírá bílá a černá třída. Protože byla provedena, jak říkají příznivci pozitivní diskriminace, rasová segregace. Protože škola si dovolila porušit zavedený multikulturní standard společné třídy.
Zábava cikánatarchiv
Myslím, že se rozeběhne mediální štvanice, označování strůjců tohoto oddělení za rasisty bude nejjemnější. Povím Vám o své zkušenosti ze společné třídy s Cikány. Vyrůstal jsem na hranicích území, kterému nikdo v Brně neřekne jinak než Bronx. Na základku na kterou jsem chodil, chodili i Cikáni(tehdy to ještě nebyli Romové). Jejich docházka do školy byla různá, většinou liknavá. Byla jak noty pro buben. Občas nějaká. Studijní výsledky těchto spolužáků byly více než podprůměrné. Přitom se nedá řící, že by šlo o retardované jedince. Jenom se projevoval jiný přístup k životu. V čase kdy mne a ostatní gadže rodiče donutili udělat alespoň úkoly, naši cikánští spolužáci už dávno honili merunu. Jak já jim záviděl. Bohužel život kdy honění meruny je hlavní náplní, netrvá dlouho. Život přináší selekci podle toho, co jsi dokázal. A honění meruny živí jen některé. Otázku agresivity větší části z nich nebudu zmiňovat, protože to je jiný příběh(vymáhání svačin, bití jedinců,kteří si to nechali líbit a tak).
Pravda, byli i jedinci, kteří se díky osvíceným rodičům z gheta vymaňovali. S jedním takovým spolužákem jsem bydlel dokonce v jednom činžáku. Jeho táta byl dokonce nějakým odborářským bafuňářem a své děti vedl k pořádku. A nikdo jim nenadával do cigánů. Byli to prostě Lakatošovi.
Co se ostatních spolužáků z této menšiny týče, moc jsme jich neužili. Většina jich propadala, mnozí i několikrát a tak jich v mé třídě ubývalo, až zbyl jen ten jeden Lakatoš. Kantory většinou nezajímali, nechali je jejich nevědomosti a propadání až skončili ve zvláštních školách, jak se tomu říkalo. Vlastním přičiněním, nikoliv rasizmem.
Z uvedeného pro mne vyplývá, že rozdělení do dvou tříd není rasizmus, ale ,možnost poskytovat malým Romákům individuelní péči aniž by zdržovali od výuky ostatní spolužáky. Zajímavé je, že ostatních menšin se uvedené problémy netýkají, vemte si takové Vietnamce.
Vietnamci jsou dnes integrováni do majoritní společnosti tak, že je dnes nevnímáme jako něco, čemu je třeba věnovat mimořádnou pozornost. Na naší ulici si koupili několik domků a ani o nich nevíte. Vypadnou a vracejí se dříve a později než většina z nás. Slušně pozdraví, a jejich děti chodí do běžných tříd, kde je děti nevnímají jako něco cizorodého či exotického. Chodí slušně oblékaní, hygienické návyky nevybočují z norem. Jejich děti patří k nejlepším žákům.
Proč uvádím Vietnamce? Protože Vietnamci nepotřebují tunu ochranářských spolků a na cecík státu přisátých obecně prospěšných společností. Pracují do úmoru a nepotřebují žít na sociálních dávkách. Problém se totiž nejmenuje rasová odlišnost. Je to odlišnost přístupu k životu.
A proto si myslím, že oddělená třída není projevem nějakého rasizmu. Uvedené zřízení třídy lze považovat za zlomový okamžik v pojetí pseudohumanistické teorie o segregaci. A nejde tu o barvu kůže.
A proto zřízení oddělené třídy pro malé Romáky nepovažuji za segregaci ve smyslu Only for white. Doufám, že se jim dostane takové péče, že pochopí že se nedá stát s otevřenou hubou připravenou na létající holuby, že je třeba pro sebe něco udělat a nebudou přitom zdržovat ty, kteří toto vědí.
Dovoluji si dopoučit sobotní článek:
http://paulczynski.blog.idnes.cz/c/83997/Pry-mi-Jyrka-zvysi-dane-Jdu-si-koupit-vejce.html
A druhý nejčtenější článek týdne
http://paulczynski.blog.idnes.cz/c/83592/Nechate-vyhrat-Paroubka-Podruhe-mi-zivot-nezkazite.html
A jedno Foto dne
http://www.paulczynski.cz/foto-dne--plaval-jsem-s-ctyrhrankami.html
A dva fórky k vážnému tématu:
http://www.paulczynski.cz/ani-do-kokotov-sa-ti-neda-nadavat.html http://www.paulczynski.cz/ringo-je-velky-umelec.html
