Eurošaškárna pokračuje

Milí eusoudruzi. Bonzovat nechci, ale hlásit to musím. Dlouhodobě pozoruji, kterak v potu tváře vymýšlíte jak pečovat o naše blaho a řešíte zásadní problémy které hýbou Evropou. Kdepak nějaké krize, kdepak nějaké schodky rozpočtu. Ty už jsou tak velké, že se o sebe postarají samy. Zásadním problémem, který jste úspěšně vyřešili, je zrušení Tuzemského rumu. Prostě to rum není a hotovo.

Výrobci to slovíčko vypustili, rum zůstal rumem, akorát se to tak nejmenuje. Změnu etiket samozřejmě zaplatíme my. Taky marmeládě jste to spočítali a udělali z ní rosol. Ovšem přiznám se, že u nás doma se na palačinky furt maže marmeláda. Léčivé vody Vincentka a Šaratice to taky mají spočítaný, protože mají podezřelé složení a jejich léčivý účinek nebyl dostatečně prokázán nějakými studiemi za stamiliony z dotací.

Pomazánkové máslo zas má málo tuku tak ho přejmenujeme. Jak, to už si našinec poradí.

Ale pozor. Soudruzi, musím vás upozornit, že pracujete málo bděle. Co takové burákové máslo. Má dost arašídů? Nebude náš spotřebitel klamán? A co kokosové mléko? Jak je to u něj s tukem? A je to vůbec mléko?

Další pozornost byste měli věnovat pleťovému mléku, aby ho náhodou nějaký moula nevypil, kdo z vás bruselští nepozorové by si to vzal na svědomí? Tady někdo vysloveně hazarduje se zdravím mas.

Další zásadní fal je voda po holení. Jestli to nevezmete do ruk, můžou to lidi začít pít hned jak se oholí. A protože dneska už se holí i baby (i když ne na tváři), můžeme vymřít.

Až se vypořádáte s tímto problémem, měli byste přejít na problém španělského ptáčka. Vždyť  to je vysloveně zavádějící. Pták to rozhodně není a ze Španělska už vůbec. Jasné klamání spotřebitele.

Naprosto mne děsí, co si to vlastně dávám, když mlsám Mozartovy koule, utopence či cigánskou pečínku. Ta navíc jasně porušuje pravidla multikulturality.

Ve svíčkové není ani kousek vosku a kočičí jazýčky patří asi z cukrovinek do masny. Ostatně, co na to ochránci zvířat? Když už jsme v cukrovinkách, marně jsem v rakvičkách hledal kousek dřeva. To zasluhuje hlubší studii, stejně jako katův šleh, který zavání omezováním osobních svobod.

Ale konec srandy. Opravdu jsme vstoupili do tohoto spolku kvůli těmto hovadinám? Já myslel, že nám šlo o volný pohyb osob, služeb a zboží. Aniž bychom se u toho vzdávali národního státu. Je národní stát, jediný dějinami prověřený rámec pro zrod a udržování demokratických hodnot,  opravdu takový přežitek a má tedy napříště podléhat experimentům či diktátu bruselských úřednických elit?

Evropa a Evropská unie nejsou totéž. A proto nemůže platit, že kdo není nadšen úřady a lejstry z Bruselu je a priori hanebným Evropanem jak se nám snaží mnozí eurohujeři vsugerovat.

Eurošaškárna přesto zdá se pokračuje.

Proto volám spolu s kolegou blogerem Dušanem Streitem: Ceterum autem censeo Unionem Europaeam esse delendam!

P.S. Za náměty ke kompilaci uvedených euptákovin děkuji svým FB přátelům, jejichž invence je nevyčerpatelná.

A na závěr jeden k tématu