Včera 17.listopadu na Národní třídě v Praze promluvil na improvizovaném vyvýšeném podiu prezident Pavel k našemu státnímu svátku Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva (1939 a 1989).
Včera 17.listopadu na Národní třídě v Praze promluvil na improvizovaném vyvýšeném podiu prezident Pavel k našemu státnímu svátku Den boje za svobodu a demokracii, respektive v rozhovoru odpovídal redaktorovi z České televize.
Při jedné z odpovědí mi zatrnulo a ptal jsem se sám sebe, jestli se prezident Pavel při projevu na Národní třídě nezapomněl v minulém století, konkrétně v totalitním komunistickém režimu, jehož byl zdatným služebníkem a výkonným pomocníkem.
Jedna z redaktorových otázek na Pavla byla směřována na důležitost „institucí pro zachování demokracie“, zda jsou tyto státní instituce dostatečně robustní na to, že kdyby došlo na ohrožení demokracie, tak zasáhnou?!
Kromě jiného prezident Pavel odpověděl, že je přesvědčen o tom, že instituce České republiky jsou v dnešní době schopné vypořádat se i s možným krizovým vývojem! Nerozumím vůbec tomuto vyjádření. Co tím soudruh Pavel myslí? Jakým krizovým vývojem? Znamená to tedy, že např. při občanských nepokojích se tyto instituce nebudou rozpakovat použít násilí proti vlastním občanům? Že tyto silné robustní instituce zatočí s lidmi, kteří neposlouchají? Zatočí s těmito lidmi, kteří nesouzní s hlavním proudem „po bolševicku“, třeba opět nějakým pozváním cizích vojsk, slovy té doby bratrské pomoci, aby zabránili tzv. kontrarevoluci a „usměrnili“ občany do té „správné“ linie? A budou také političtí vězňové?
Mě to připomíná rétoriku ÚV KSČ (pro neznalé této zkratky Ústřední výbor Komunistické strany Československa), která po roce 1968 (po okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 v rámci tzv. bratrské pomoci) vydala dokument s názvem „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. Sjezdu KSČ“. Prezidentovo vyjádření v tomto kontextu je naprosto nesrozumitelné a dá se vykládat všelijak. Ať je to tak nebo onak, první krok už Pavel při svém prezidentování bohužel udělal – souhlasí (!) jako prezident svrchované země s tím, aby nám tato svrchovanost byla odebrána zrušením práva veta při hlasování v Evropské unii.
Prezident je ve funkci ani ne rok (březen 2023) a já se hrozím toho, co za další dlouhé čtyři roky vymyslí ve prospěch nadnárodních korporací, pardon, ve prospěch svých občanů, tedy své vlastní země jako její nejvyšší představitel. Jeho předvolební heslo „Vraťme Česku řád a klid“ zatím hodně naráží a narážet bude hlavně u současné vládnoucí garnitury i dalších mocenských struktur v krajích i obcích, protože když by náhodou ten řád a klid nastal, tak se hrozně špatně krade. Pro odklánění majetku ve všech možných podobách je ideální chaos, zmatek, nepořádek. A bordel v naší zemi je téměř ve všem, stačí se rozhlédnout…
