Komunální volby ve Finsku a nový trend evropské politiky

O víkendu konané komunální volby ve Finsku znovu ukázaly na nový trend v západní Evropě: rodí se voličské hnutí, které se dá označit jako ''antiBrexit''

Popis: Vítězná středopravicová Národní koaliční strana KOK , za ní v závěsu druhá socdem. Největší přírůstek voličů získali Zelení VIHR,  největší propadák Praví Finové PS (antiunijní, antiimigrační ''vlastenecká strana ochránců tradičních hodnot'')- je volil, (ačkoli se den před tím odehrál teroristický útok islamisty v sousedním Švédsku, jen každý jedenáctý Fin.

Víkendové komunálky v zemi tisíců jezer opět ukázaly nový trend voliče v západních zemích Unie.

Ten se dá shrnout do dvou bodů:

1. Postupné odumírání stran ''ochránců tradičních hodnot'', ''vlastenců'' a ''těch co vědí jak to je'', zkrátka protiunijních, silně protiimigračních, populistických antisystémových stran. Jejich význam opadá spolu s uvadající ruskou ekonomikou a  Putinovými jak vnitropolitickými, tak zahraničně politickými problémy, ale také spolu s tím, jak zafungovala dohoda Angely Merkel s Tureckem, která prakticky zastavila příchod většího množství uprchlíků do Evropy. (Loňská čísla už se prakticky rovnají číslům před vypuknutím imigrační ''krize'').

Volič, tak jak opadaly jeho emoce a strach, začal postupně vnímat cíleně rozdmýchávanou hysterii těchto stran, které si prakticky vybraly jeden jediný aspekt z celého spektra problémů EU  a jednotlivých států a neustálou akcentací se podařilo ho voličům znechutit. Navíc je evidentní politická a ideová vyprázdněnost těchto stran- pokud jim vezmete imigranty, nezbude jim nic, jen praporek se škrtnutou vlajkou EU  v rukách. A to prostě voliči, ačkoli jistě nespokojenému s politikou stran tradičních, prostě stačit nemůže.

2. Hnutí antiBrexit: Zákon akce a reakce: v momentě, kdy opadnou strach a emoce nastupuje racio: Voliči v celé EU  vidí jak se zachovali ti, kteří dovedli Velkou Británii k Brexitu, pamatují si jak vyšlo najevo, jakými lživými tvrzeními operovali zastánci Brexitu, vidí nárůst nenávisti a xenofobie na ostrovech a především na současných jednáních GB  versus EU, vidí jaká ekonomická nejistota by mohla zavládnout i v jejich zemi, pokud by směřovala k vystoupení z Evropské unie. 

3. Situace v Evropě:

Francie: Momentálně vyrované šance Macrona a Le Pen pro první kolo, v druhém zatím VŠECHNY průzkumy ukazjují na vítězství Macrona 60:40. (A opravdu to není totéž co průzkumy v USA, nebo ohledně Brexitu:tam se jednalo o jednotky procent, maximální rozdíl býval 3-4%, ve Francii jde o desítky procent)

Německo: Volby do Bundestagu budou v září: V posledních dvou měsících je situace totožná: CDU/CSU a Socdem přes 30%, pak následují Die Linke  a AFD  kolem 8-9%, (proimigrační a protiunijní AfD ještě v zimě disponovala cca 15% podporou) a o zhruba 1-2% pod nimi se nachází Zelení a o dalších cca 2% níže Svobodní. Proimigrační strany- by´t to zdaleka není jejich jediná agenda, mají v Německu, s miliony muslimů, milionem uprchlíků a zasaženému několika teroristickými útoky, v součtu přes 80%. 

Rakousko: Podle posledních průzkumů předstihla po dlouhým měsících Socdem Hoferovi Svobodné a vede v průzkumech o cca 2%

Švédsko: Sociální demokracie vede se stabilním náskokem. Antiimigrační SD, Švédští demokraté se pohybují kolem 17-18%, před zimou ovšem drželi cca 22%, stejná situace ohledně ''vlasteneckých stran je i v Dánsku a Norsku.

Shrnuto: Vlna ''vlasteneckých'' antiunijních stran placených Ruskou Federací v Evropě zvolna končí. Evropa na uprchlíky a atentáty islamistů zareagovala přesně tak jak měla: odmítnutím nenávisti a násilí a výzvami k větší a rychlejší integraci.

Odkaz na výsledky finských voleb zde: https://vaalit.yle.fi/tulospalvelu/kv2017

Memento: Evropským ostrovem mainstramově nacionalisticky laděné politiky tak bohužel zůstávají postkomunistické státy východní Evropy, především Visegradské čtyřky. Fidész  v Maďarsku i PiS v Polsku, (i když ti přece jen trochu ztrácí) si díky postupnému vypínání nezávislých kontrolních mechanismů demokracie (média, bezpečnostní složky, soudy, školství), postupně budují totalitní státy, které ovšem v konfrontaci s evropskou integrací a blahobytem, budou čekat v brzké době sociální otřesy. Hlasování nohama (emigrace ze země), ostatně už masivně z obou zemí probíhá.

Slováci mají v parlamentu čistě neonacistickou LSNS, jejíž podpora od voleb dokonce ještě mírně stoupla, populistickou vládu a navíc je Slovensko ještě více než ČR zasaženo účinky ruské dezinformační propagandy.  Jeden Kiska není TEN  prsten, aby vládl všemu ...

V českých zemích jsou karty rozdány zatím také jasně: bez ohledu na název, jsou mezi čtyřmi nejpopulárnějšími stranami tři nacionálně populistické a čtvrtá, KSČ(M), je stranou extremistickou.

My (i Slováci), máme ale zatím jednu ZÁSADNÍ  výhodu. A to jsou svobodná média a tudíž i možnost se u voleb rozhodnout podle svobodně získaných informací. Važme si toho.

Poznámka: autor je si vědom faktu, že komunální a parlamentní volby nejsou úplně totéž, ale ten rozdíl spočívá v prosazovaní se především lokálních uskupení, výsledky ''velkých stran většinou kopírují výsledky voleb do parlamentu.