Česká levice je t. č. v troskách… Soc. dem. v průzkumech relevantních agentur pro výzkum veřejného mínění, dosahují na volební preference kolem 2,5% (v posledním průzkumu SANEP to bylo dokonce 2,3%), komunisté jsou na tom ještě hůř
Strana Zelených, na rozdíl od Francie, se nehlásí k politické levici, ale i tak s 1% volebních preferencí by byl její přínos v každém případě malý.
A tak bývalí voliči levice dnes dávají své hlasy jednak hnutí ANO miliardáře A. Babiše a dále SPD Tomia Okamury.
Je to paradoxní situace, ale zájmy typicky levicového elektorátu, zaměstnanců, důchodců, matek samoživitelek ad. hájí zejména miliardář A. Babiš. Je to trapný debakl levice, ještě před 12 lety dominující politické síly České republiky.
V podobné situaci, jako se česká levice nachází nyní, se nacházela Francouzská socialistická strana po prezidentských volbách v roce 2017 a také čerstvě v roce 2022. Její kandidáti byli zdrcujícím způsobem poraženi. Přitom v tomto roce za socialisty kandidovala populární starostka Paříže Hidalgová. Přesto zaznamenala děsuplný volební výsledek. Prostě socialistická strana Francie, podobně jako čeští sociální demokraté, ztratila důvěryhodnost jako celek. Sebezajímavější kandidát za tuto stranu prostě nese odér nedůvěryhodnosti a debaklu a ve volbách shoří.
Podobně je tomu v českých podmínkách, kdy čeští sociální demokraté dělají praktická rozhodnutí, která prostě odpuzují voliče. Expertem na to je zejména exministr zahraničí Petříček, který používá ve vztahu k Rusku stejný protiruský rétorický arzenál jako předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová. Rozdíl je v tom, že voliči pravice jsou ve své většině protirusky orientovaní. Ale naopak voliči levice vidí věci spíše opačně. A. Babiš se snaží úvahám o Rusku jako zdroji všeho zla, vyhýbat právě s ohledem na své potenciální voliče.
T. Okamura naopak vychází poptávce těchto voličů po jiném pohledu na ruskou politiku, než je mainstreamový, vstříc.
Ve Francii se v červnu konají parlamentní volby. Do parlamentních voleb se podařilo levicovým lídrům sestavit levicovou alianci, která zahrnuje jednak Mélenchonovu stranu Nepoddajná Francie, francouzské socialisty, zelené a komunisty.
Tato levicová aliance (NUPES) by získala podle průzkumu komentovaného bruselským serverem Politico v prvním kole voleb 28% hlasů. Francouzský politický systém má své zvláštnosti. Občané musí přijít ještě ke druhému kolu voleb, do kterého postupují kandidáti, kteří získali alespoň 12,5% v prvním kole. Obvykle však dochází k integraci levicových sil na straně jedné a na straně druhé centristických a pravicových sil.
Trochu mimo hru bude Národní sdružení M. Le Penové. To by v prvním kole získalo podle průzkumu 21% (před pěti lety v posledních volbách získala Le Penová 13,2%).
Druhou nejsilnější stranou v průzkumech jsou nyní centristé prezidenta Macrona, Republika v pohybu, s 26% hlasů. Pro zajímavost ve volbách v roce 2017 získali centristé – macronovci 32,3%. Je to tedy zjevný pokles podpory pro Macronovu stranu. Nicméně zdá se, že ve druhém kole bude Macron schopen ve volebních obvodech, kde nebudou kandidovat pravicové strany, včetně strany M. Le Penové, stáhnout pravicové hlasy na svou stranu a vyhrát volby.
Mimochodem, kdysi mocní neogaullisté, kteří v posledních volbách získali ještě 21,6% hlasů, mají tentokrát preference na úrovni 10%. Zemmourova krajně pravicová strana by získala podle průzkumů 6%.
V odhadech zisku mandátů to vypadá, že Macron je schopen v novém parlamentu získat se svou stranou 263 – 337 mandátů. NUPES, vedený Mélenchonem pak 142 – 184 mandátů. Neogaullisté 39 – 52 mandátů a Le Penová 25 – 49 mandátů (pro tu by takový výsledek byl velkým politickým vítězstvím, neboť by ji vyvedl z politické izolace, do které se prakticky vždy dostala ve druhém kole parlamentních voleb).
