Když jsem se vcelku povrchně v pátek a v sobotu díval na zpravodajství České televize, celkem mě to pobavilo. Ruským volbám se v ČT věnovali po svém - způsobem, který je pro ně obvyklý.
Ukázali dlouhou frontu ruských občanů před ruským velvyslanectvím v Bubenči a tu a tam se čekajících cvičně vyptávali, koho bude ten dotyčný volič volit. No, volby jsou přeci tajné, tak už to samo o sobě byl zajímavý počin ČT.
Od začátku toto zpravodajství veřejnoprávního média směřovalo viditelně k jedinému cíli. A sice, že volby v Rusku jsou vlastně zfalšované, tudíž ruský prezident V. Putin nemá do budoucna legitimitu. Předpokládám, že tento politický a ideový rámec bude následovat, po českém ministerstvu zahraničí, které již vyjádřilo takový názor, také dalších zhruba 40 vlád zemí Západu nebo zemí, které jsou se Západem spojeny.
V České televizi je v debatách možné vidět různé zjevy, které mluví podobně a jen s opačným znaménkem, jako mluvili v 50. letech publicisté komunistického režimu. Tehdy mluvili např. o vrazích z Wall Streetu a strašili jimi už tak dost zhlouplé československé občany. A nynější komentátoři a politici mluví o ruském prezidentovi běžně jako o válečném zločinci. A stejný výraz používají také pro ruského ministra zahraničí.
Při pohledu na poslankyni hnutí STAN v ČT 24 v pátek podvečer, která takovým způsobem mluvila, se jen tiše ptám. Uvědomují si lidé tohoto typu, že za pár měsíců nebo možná za pár let, bude potřeba s těmito „válečnými zločinci“ hovořit o mírovém uspořádání poměrů ve východní Evropě. A že to bude potřeba udělat bez emocí? Jak se zdá, Putinovo Rusko není možné, i se zapojením celého válečného potenciálu Západu (zatím s výjimkou vojáků) do války na Ukrajině, porazit v de facto opotřebovávací válce, která probíhá.
Centrum Levada, ruská nezávislá nevládní organizace pro výzkum veřejného mínění přináší trvale objektivní informace o názorové hladině v Rusku. Levada Center pravidelně provádí své vlastní, ale i zadané průzkumy a marketingový výzkum. V roce 2016 byla označena podle ruského zákona o zahraničních agentech z roku 2012, coby zahraniční agent. A toto Centrum Levada přináší tedy vcelku objektivní informace, např. o tom, jak se ruští občané dívají na prezidenta Putina. Jak se dívají na osobu předsedy vlády Mišustina. Anebo na činnost ruské vlády.
Uvědomuji si plně, že Rusko je autoritativním státem s prezidentským systémem. To znamená, že prezident rozhoduje de facto o všem podstatném. A vláda plní úlohu byrokratické převodové páky. Podle Centra Levada se pohybovala podpora činnosti prezidenta V. Putina od 80% ruských občanů v září 2023 (proti bylo 17%) po 86% podporujících občanů v únoru tohoto roku (proti bylo 11%). Tato čísla v podstatě korespondují s výsledkem prezidentské volby v Rusku, když o tomto víkendu získal Vladimir Putin podporu cca 88% ruských občanů. Jen tak mimochodem, ruský premiér, technokrat Mišustin, je podle Levada Center také mužem s vysokou podporou veřejnosti. Tato podpora se pohybuje od 70% v září minulého roku (proti se vyslovilo 21% občanů) po 72% v únoru tohoto roku (proti se vyslovilo 18%).
Měření Levada Center jsou přitom prováděny měsíčně, a když se na ně dívám čistě nezaujatě, vysoké výkyvy v hodnocení dvou nejvyšších činitelů ruské exekutivy tam nejsou.
Pokud jde o činnost vlády, ta je podle Levada Center rovněž dosti vysoko, a to mezi 67% v září 2023 (proti 28%) až po 73% v únoru tohoto roku (proti 21% ruských občanů).
Prostě, ať se nám to líbí či ne, ruská exekutiva má silnou podporu ruské veřejnosti. A z tohoto hlediska výsledek prezidentských voleb v Rusku není nijak zvlášť překvapivý.
Jiří Paroubek
