Preference Medianu: Okamžik obratu? Uvidíme…

Zdá se, že v květnu dochází k jevu, který jsem předvídal již v době (únor, březen), kdy došlo podle výzkumných agentur k významným přesunům voličské přízně ve prospěch pravostředové opozice a v neprospěch obou vládních stran.

Na základě empirické zkušenosti, kterou jsem udělal při sledování výsledků britských průzkumů veřejného mínění v posledním půl roce, jsem předvídal, že v určitém okamžiku může dojít i u nás k podobnému zvratu ve veřejném mínění, jako ve Velké Británii.

Připomenu, že na samém začátku roku vedli ještě v průzkumech veřejného mínění, pokud jde o preference politických stran, labouristé K. Starmera nad konzervativci premiéra B. Johnsona. Během pouhých čtrnácti lednových dnů bylo vše jinak. Byla totiž zahájena obrovská očkovací kampaň, kterou zorganizovala podle jasného plánu britská konzervativní vláda. A už tento fakt stačil k tomu, aby došlo ke zvratu ve veřejném mínění. Tato skutečnost byla podpořena ještě tím, že se postupně snižoval počet nakažených, hospitalizovaných v nemocnicích a počet úmrtí na covid-19.

V lednu a zejména v únoru a březnu ovšem u nás vrcholila pandemie, díky zmateným smlouvám připraveným právníky EU s farmaceutickými firmami, byl naléhavě pociťován nedostatek očkovacích vakcín proti covid-19. Pandemie byla na vrcholu, zdravotní systém v Česku se otřásal pod náporem těžce nemocných a do toho přicházely zmatené řeči zmateného ministra zdravotnictví.

Situace se nicméně během několika týdnů stabilizovala a i když vláda nevyužila možnosti sáhnout např. tak, jako v Maďarsku, po ruské a čínské vakcíně proti covid-19, se v posledních týdnech daří očkovat rizikové a rizikovější skupiny české populace. Zejména se  daří ve velkých počtech dramaticky snížit počty nemocných na covid-19 a také počty úmrtí. A to kombinací restriktivních opatření s očkováním proti covid-19.

Ve veřejném mínění dochází k určité, zatím alespoň dílčí změně. Především v květnu oproti dubnu poklesly ve volebním modelu Medianu preference předvolební koalice Pirátů a STAN z 27 % na 24%, tedy o 3% (!). To je možná pro někoho překvapivé, ale podle mého názoru zákonité. Piráti se STAN přišli se svým plytkým a vágním programem, který nikoho neoslnil.

Na druhém místě s posilujícími preferencemi na úrovni 23% zůstává hnutí ANO, které posílilo oproti dubnu o 2%. Myslím, že to nemusí být poslední číslo. Předpokládám, že Babišovo hnutí v krátké době představí svůj program a také zahájí několik týdnů před volbami masivní volební kampaň.

Na třetím místě, pokud jde o výši preferencí, je předvolební koalice SPOLU, jejíž preferencí vzrostly z dubnových 17% na květnových 19,5%, tedy o 2,5%.

Na čtvrtém místě za touto koalicí následují SPD s 9% preferencí, což znamená pokles oproti dubnu o 2,5%.

Na pátém místě je ČSSD, která získala v květnu 7% preferencí, což je nárůst  0,5% oproti předchozímu měsíci.

Nejsou to žádné zázraky, ale ukazuje se, že strana má určitý potenciál růstu a podle měření výzkumníků Medianu se tento potenciál pohybuje kolem 11%. Určitým rizikem je její užší voličské jádro 3%. Sociální demokracie by měla velmi pečlivě dokončit práce na svém volebním programu a zejména velmi seriózně vybrat čtyři prioritní programová témata. Tak, jako za starých časů, kdy sociální demokracie byla ve volbách úspěšná.

Velkou šancí pro ČSSD bude, pokud vyjde také s opravdu akčním a zajímavých ekonomickým programem, které se na rozdíl od programů obou pravicových koalic bude pohybovat v realistických očekáváních. Pokud bude  ekonomický program ČSSD kvalitně připraven, může to kontrastovat velmi silně s vágním a málo propracovaným ekonomickým programem obou pravicových formací.

Mezi neparlamentními stranami zažívají poměrně rychlý nárůst podpory jednak Šlachtova přísaha, která je podle Medianu již na 4% preferencí (duben: 2,5%) a aliance Trikolóry se Svobodnými a Soukromníky, jejichž síla vzrostla z dubnových 2,5% na 3,5 % preferencí v měsíci květnu.

Jak je zřejmé z průzkumu Medianu, který přináší první signál o možném obratu ve veřejném mínění v květnu, jsou v souhrnu preference pěti pravostředových stran, respektive dvou pravicových předvolebních koalic, v podstatě v rovnováze s preferencemi hnutí ANO, SPD, ČSSD a KSČM. Tedy se stranami levicově populistického tábora.

Pokud bude trend návratu voličů k oběma vládním stranám pokračovat, zároveň s uvolňováním, ke kterému dochází ve společnosti po pandemii, může pravice „poděkovat“ P. Rychetskému a jeho zásahu do volebního zákona, kterým de facto zvýhodnil menší politické subjekty oproti těm větším.

Přepokládám, že průzkumy těch, řekněme standardních agentur pro výzkum veřejného mínění, budou poněkud v rozporu s preferencemi, které budou prefabrikovány agenturami Kantar CZ a Data Collect pro ČT, které dlouhodobě znevýhodňují obě vládní strany.

Jiří Paroubek