Tento týden uplynul přesně rok od kauzy tzv. Kubiceho zprávy. Ačkoliv byl její obsah vyvrácen skupinou nezávislých státních zástupců, kteří konstatovali, že k žádnému ovlivňování vyšetřování nedošlo, nikdo nebyl za tuto velkou a zlou lež potrestán. Paradoxem dnešních dnů a důkazem „dalíkovských" metod této vlády je fakt, že potrestáni byli nebozí policisté z Inspekce ministra vnitra, kteří měli tu „drzost" a vyšetřovali samotného ministra Langera. Toho stejného Langera, který nechal na stole jakoby z nedbalosti ležet tajnou zprávu.
Tzv. Kubiceho zpráva prostě splnila účel, pro který byla psána: vrhnout na ČSSD podezření z toho, že zasahuje do nezávislého vyšetřování policie či státních zástupců a že je napojena na organizovaný zločin. Plukovník Kubice se měl způsobu, jak ovlivnit na poslední chvíli volby, od koho učit. Jeho kamarádem a člověkem, který ho do čela ÚOOZ instaloval, je Jan Ruml. Ruml svého času rozpoutal tzv. Bartončíkovu aféru, neboť volební preference lidovců v roce 1990 ohrožovaly volební vítězství OF. To stejné se nyní přihodilo i ČSSD, která po více jak ročním intenzivním úsilí a tvrdé práci zvrátila negativní trend ve veřejnosti a dotahovala mílovými kroky preference ODS. Politici ODS už se po osmi „vyprahlých" letech viděli ve vládních křeslech, ve svých snech se už proháněli po Praze v limuzínách s majáčky, hráli hokej s národní reprezentací, promenádovali se před kamerami s policisty na „mimořádných" bezpečnostních akcí ruku v ruce s vědmou či rozhodovali o státních zakázkách. A nyní by se jim tyhle sny díky práci ČSSD neměly splnit? To přece nemohli dopustit. Vedení ÚOOZ si také tzv. Kubiceho zprávou vyřešilo svůj existenční problém, neboť Inspekce ministra vnitra se dostala příliš blízko jejich rozsáhlému majetku a začala rozkrývat i jejich nestandardní vazby na podsvětí či cizí tajné služby. Jakmile se stal ministrem vnitra Ivan Langer, první krok, který učinil, bylo odvolání tehdejšího ředitele IMV, rozprášení týmu, který tato podezření vyšetřoval a naopak nechal šetřit je.
Informace médií prokázaly, že politici ODS a autoři tzv. Kubiceho zprávy spolu intenzivně před a v době jejího vzniku komunikovali. Prokázalo se i to, že když měli tento kontakt vysvětlit, lhala jak mluvčí ÚOOZ Kosinová, tak poslanec Vidím. Opět lež, která zůstala nepotrestána.
Protože se ovšem blížily další volby, tentokrát komunální a senátní, užitečná spolupráce dua ÚOO(Z)DS pokračovala. Kauza Budišov sice má reálný základ v podivném chování starosty Péťi a jeho známých, ale nepodložené obvinění mé bývalé náměstkyně z ministerstva pro místní rozvoj Věry Jourové a její zatýkání za asistence kamer opět zajistilo ÚOOZ možnost pošpinit ČSSD. Zničit někomu život jen proto, aby posloužil jako pěšák ve hře, jejímž cílem byla moje osoba a ČSSD jako celek je další důkaz, který opravňuje číst zkratku ÚOOZ jako „Útvar na ochranu organizovaného zločinu". Koneckonců, jeden z detektivů, který byl určen jako vyšetřovatel kauz Tomáše Pitra, totiž detektiv Žákovec, s ním čile a dlouhodobě spolupracoval a nyní je jeho zaměstnancem. Jen bláhový člověk uvěří, že to není pouze vrcholek ledovce a že lidí, jako je Žákovec, není v ÚOOZ více.
Shrnuto a podtrženo: žádný demokrat v této zemi nesmí nad tzv. Kubiceho zprávou mávnout rukou. Už je to druhý případ unfair hry, jejímž cílem je ovlivnit demokratické volby. Heslo „účel světí prostředky", kterými si mnozí politici ODS tiše omlouvají svoji roli v této mafiánské frašce, neobstojí. Nejen proto, že je neslučitelné s přesvědčením demokrata.
