Čína splnila úkol, který si dala - meziroční růst HDP přes 5%. Je zvláštní, že v sinožroutském nadšení čeští novináři když už nemohou psát o tom, že Čína nesplnila zadání, které si dala u tohoto ukazatele, zdůrazňují nedostatky.
A tak se dozvídáme, že Číně poklesl počet obyvatel meziročně o 2 miliony, což je jistě nepříjemné, stejně tak jako stárnutí populace, k němuž v Číně bude docházet. Ale jak znám Číňany, kteří jsou zvyklí věci řešit plánovitě a když je potřeba i kampaňovitě, zcela nepochybně se zaměří na to, aby mladé rodiny měly více dětí. Ostatně tak, jak to bylo v Číně vždy zvykem. Až do doby „politiky jednoho dítěte“, kterou Čína zastavila obrovský nárůst populace, ke které v této zemi došlo po vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949.
Při svém vzniku měla ČLR 600 milionů obyvatel a o 70 let později o 800 milionů obyvatel více. To je obrovský nárůst. A zvládnout tento nárůst bylo stěžejním úkolem čínských úřadů v posledních několika desítkách let. Znamenalo to změnit a zkvalitnit systém péče o děti a ženy před porodem a po něm. Tedy zkvalitnit systém zdravotní péče o ženu a dítě prakticky ve všech částech Číny. Zkvalitnit výchovu dětí ve školách tak, aby se Čína stala konkurenceschopnou vůči světu.
Zejména v posledních 40 letech se to Číně v zásadě podařilo. Po problémech, které Čína zaznamenala ve svém hospodářství v letech 2020 a 2021, tedy v covidových letech (a v tom nebyla ve světě výjimkou), se Čína dostává na velmi dobrou růstovou trajektorii svého hospodářství.
Také Spojené státy zaznamenávají velmi dobrý růst ekonomiky, a i když zatím nebyla zveřejněná celková čísla za celý rok, zdá se, že se meziroční hospodářský růst bude pohybovat mírně pod 5% anebo na 5%. Takže obě největší světové ekonomiky loni rostly.
Největší evropská ekonomika, ekonomika Německa, naopak za minulý rok meziročně ztratila 0,3% ze své výkonnosti. Německo přežilo celkem rozumně období roku 2021. V roce 2020 zaznamenalo hospodářský pokles meziročně o 3,8%. A již v roce 2022 se dostalo Německo na předcovidovou úroveň svého hospodářství, díky meziročnímu růstu HDP v tomto roce o 1,8%.
Tak tedy Německo zažívá hospodářský pokles a zdá se, že jeho hospodářství nemá dobře našlápnuto ani v tomto roce. Vlastně první dny tohoto roku zažilo Německo stávky železničářů. A zejména vlastně celoněmecké demonstrace zemědělců, kterým jsou v rámci rozpočtových úspor kráceny dotace ze státního rozpočtu. Je zřejmé, že německá ekonomika byla silně zasažena ztrátou levných ruských zdrojů energie, ale i dalších surovin a určitým poklesem poptávky pí německém zboží ze strany Číny.
V tomto roce očekává Německo, respektive OECD, meziroční růst HDP o 0,6%. Tímto titěrným růstem zůstává Německo mezi velkými světovými ekonomikami na jednom z posledních míst. Přitom inflace v Německu se snížila na konci roku 2023 z 11%, které dosahovalo na konci roku 2022, na 2,3% v listopadu 2023.
Nepříliš příznivé zprávy o německé ekonomice jsou nepochybně zdrojem obav z vývoje české ekonomiky v tomto roce. Tzv. konsolidační, ale spíše útlumový balíček, který přijala Fialova vláda, povede ve svých důsledcích k utlumení hospodářského růstu, neboť prakticky neobsahuje žádná významnější prorůstová opatření. A vzhledem k tomu, že ani německá ekonomika nebude schopna tu českou táhnout vzhůru jako v příznivých letech, můžeme očekávat v nejlepším případě stagnaci, spíše však další pokles české ekonomiky.
Jinak řečeno, všichni sinofóbní komentátoři, kteří se zabývají nedostatky čínské ekonomiky s jejím růstem 5,2% HDP, by měli věnovat pozornost právě české ekonomice. Nebude-li hospodářský růst, a pokud vláda bude plodit nesmyslné výdaje zj. vojenského charakteru, bude to v tomto roce znamenat další pokles životní úrovně obyvatelstva.
Jiří Paroubek
