Včera večer ve zprávách TV Nova proběhla debata mezi dosavadní ministryní financí Schillerovou a jedním z možných kandidátů ODS na funkci ministra financí v nové vládě, Skopečkem.
Při této debatě, vcelku korektně moderované R. Korantengem, jsem měl pocit, že to je debata shovívavé učitelky s žáčkem, který nemá potřebné penzum znalostí, aby se mohl vyjadřovat zcela kompetentně.
Ta základní konfrontace, která mezi oběma politiky, reprezentantkou vlády a hnutí ANO a politikem – ekonomickým expertem ODS - proběhla, byla o záměru ODS a vlastně celé pravicové koalice pěti stran snížit výdaje státního rozpočtu na příští rok o cca 100 mld. Kč. A tím snížit schodek státního rozpočtu na příští rok k částce cca 250 mld. Kč. Jak správně podotkla Schillerová, někdy představitelé budoucí vládní koalice hovoří o potřebě snížit o 80 mld. Kč výdaje státu pro rok 2022, jindy hovoří o potřebě snížení výdajů dokonce o 125 mld. Kč.
Žádný politik a zejména ten, kdo uvažuje o svém zapojení do vlády v pozici ekonomického ministra (ať již jako ministr financí či průmyslu nebo ministr pro místní rozvoj) by se neměl pohybovat v oblasti vzdušných zámků a zbožných přání. Skopeček se ovšem včera v takovéto oblasti snů pohyboval.
Sdělím ještě jiný pohled a jinou argumentaci v této věci, než-li s jakou přišla včera večer ministryně Schillerová. Tento můj pohled vychází z mé celoživotní zkušenosti.
Dělal jsem rozpočty na nejrůznějších úrovních a stupních organizace. Vlastně od svého vstupu do hospodářské praxe v závěru 70. let jsem se rozpočetnictvím musel stále zabývat. Byly to rozpočty na podnikové úrovni, byly to rozpočty malých a středních podnikatelů, které jsem pomáhal vytvářet v průběhu 90. let. Byl to rozpočet hl. m. Prahy, počínaje rokem 1999 a konče rokem 2004, tedy v době, kdy jsem působil jako náměstek primátora Prahy pro oblast financí. A byl to státní rozpočet v době, kdy jsem byl českým premiérem. A při pobytu v opozici jsem pochopitelně všechny státní rozpočty každoročně podrobně studoval.
Rozpočtové náklady státu je možné prakticky snižovat jen v oblasti provozních, tedy nemandatorních výdajů. A tyto výdaje představují maximálně 20% z výdajů celého státního rozpočtu. To je prakticky řečeno cca 300 mld. Kč výdajů českého státního rozpočtu. Pokud tedy Skopeček, Fiala a vlastně celá ODS blouzní o potřebě snížení výdajů státního rozpočtu na příští rok o cca 100 mld. Kč (nebo dokonce o 125 mld. Kč), je to vlastně zhruba třetina všech provozních výdajů státního rozpočtu. Neboť, jak sám Skopeček včera připustil, k tomu, aby mohli začít snižovat mandatorní výdaje, musí uskutečnit reformy. Hrůza pomyslet.
ODS ve výdajové části státního rozpočtu nikdy žádné reformy nedokázala za svých vlád uskutečnit. Pokud ovšem se nejednalo např. o naše invalidní spoluobčany, které se „díky“ Drápkovým reformám, na nichž se ODS podílela, podařilo uzdravit zázračným způsobem, jako kdyby prošli Lourdy (jednalo se o tisíce našich invalidních spoluobčanů). Samozřejmě, že tito lidé byli nuceni ihned jít na jiný typ sociální dávky nežli jakou je de facto invalidní důchod (když se změnil způsob jejich zatřídění), protože z důvodů svého často těžkého zdravotního postižení již nebyli schopni vykonávat často jakoukoliv práci. Takže ODS a pravice sama sobě nadělila vlastně neřešitelný úkol. A je dobře jim tento nesmyslný a nesplnitelný předvolební slib také stále předhazovat.
Kromě toho Schillerová správně naznačila, že příští vládu čekají také rozsáhlé kompenzace pro občany a zřejmě i firmy, a to v důsledku významného nárůstu nákladů na energie, ke kterému dochází a jenž bude nejspíš trvat i v roce příštím. Tyhle kompenzace si vyžádají další miliardy korun výdajů ze státního rozpočtu....
Jedna věc je ideologická předpojatost a další je praktická nezkušenost představitelů pravice, kteří nemají erudici v řízení státu. Do té doby nežli ji získají (pokud ji vůbec získají), můžou udělat ve výdajích státu velkou paseku.
A pokud se uplatní jejich bludné představy ve snižování výdajů státu pro příští rok, např. formou zastavení růstu mezd státních zaměstnanců, ovlivní to negativně spotřebu obyvatelstva. Sníží to fakticky jeho životní úroveň a bude to znamenat také útok na tvorbu HDP. Těch útoků na tvorbu HDP bude ovšem jistě celá řada. Kromě poklesu spotřeby obyvatelstva to bude třeba také pokles výroby automobilů v důsledku nedostatku čipů. A automobilová výroba tvoří v Česku zhruba 10% HDP.
Prostě recepty pravice v oblasti řízení národního hospodářství jsou špatné, a pokud budou skutečně podle svých představ postupovat a nebudou je moci usměrnit praktici typu Věslava Michalíka z hnutí STAN, bude to znamenat významné narušení sociální stability a smíru v zemi. A za půl roku máme lidi v ulicích...
Jiří Paroubek
