The End

Tato dvě slova pro mne vždy znamenala, že film skončil, a když jsem jako malý kluk odcházel z kina, oči navrch hlavy a plno dojmů z právě prožitého dobrodružství, věděl jsem, že je prostě konec.

Věděl jsem, že Bajaja drakovi usekal všechny hlavy a vzal si princeznu, že Méďa Béďa se šťastně vrátil se Cindy a Bubu do Yellowstonu, že Calvera je mrtev a vesnice zachráněna i to, že Vinetou zemřel svému bílému bratru Old Shaterhandovi v náručí. Později už jako starší jsem věřil, že Butche Cassidyho a Sundance Kida zastřelila peruánská armáda a jsou mrtvi, že šerif Brody zabije žraloka lidožrouta, že Harry potká Sally a E.T konečně foun houm.

Prostě jsem věřil tomu, že příběh, který nám filmaři vyprávějí, se právě takto odehrál a občas jsem byl naštvaný, když Delona na konci zastřelili, občas spokojený, že Belmondo všechny dostal a vyhrál atd. První pochybnosti se dostavily někdy počátkem 80tých let, když se mi francouzi snažili namluvit, že Vinetou nezemřel, ale 20 let se schovával v horách a z mého Old Shaterhanda, nebo-li Lexe Barkera se mezitím stal pivní skaut přesto, že vím jak to bylo (četl jsem přeci knížku). Další věc, která mě dostala, byl návrat Bobbyho Ewinga, kde jsem již začínal pochybovat, zda to se mnou režisér myslí vážně .Ale budiž, Sherlock Holmes také vstal z mrtvých na nátlak fanoušků.A to nemluvím o takovém „Pátku 13“, nebo „Hallowenu“, kde vždy když už to vypadá, že padouch je mrtev, v dalším díle ožije

Ovšem to, co přišlo s nástupem DVD a digitálních technologií, předčilo mé nejhorší noční můry. Nejdřív George Lucas a jeho speciální edice Hvězdných válek, pak Ridley Scott a jeho Blade Runer, ten mě vůbec dostal protože těch verzí vyšlo tolik, aby se v tom jeden vyznal, tak jenom doufám, že ten Final Cut je opravdu final. A tak bych mohl pokračovat. Těch různých edicí, kterých vychází jsou mraky,vezměte si jenom třeba „ Pána Prstenu „ čím úspěšnější film, tím více různých rozšířených edicí vychází. A tak mě napadá, jestli to není pouze snaha režisérů a producentů na mě jako na divákovi vyrejžovat co nejvíc peněz. Protože proč by to jinak dělali? Nedávno v jednom rozhovoru režisér Paul Verhoeven na otázku, zda nemá někdy chuť předělat, nebo jak je teď moderní zremastrovat nějaký svůj starší film, odpověděl, že v době kdy ten který film natočil to také tak cítil a i když by ho dnes třeba natočil jinak, nemá v úmyslu se k němu vracet, protože vypovídá o jeho určitém období. A tak to má být. Jak k tomu přijdou malíři, sochaři, básnící, spisovatelé a ostatní umělci, kteří tuto možnost nemají.

Umíte si představit, že si koupíte v galerii obraz a za pár let se u vás objeví autor s tím, že jde obraz přemalovat, protože to dnes cítí jinak? Nebo si koupíte knihu a za rok vyjde v reedici rozšířená verze a za další rok verze s alternativním koncem a nakonec sběratelská edice se všemi předchozími verzemi.

Nedávno proběhl v USA experiment jednoho filmového studia, které v jednom městě nasadilo do multiplexů film s dvěma různými konci. Experiment je založen na tom, že lidé, kteří film viděli v jednom kině a budou si o něm povídat s přáteli, kteří film viděli v kině druhém, půjdou ze zvědavosti i do toho druhého kina. To už je podle mne regulérní okrádání lidí. A pak se totéž studio diví, že si většina lidí druhou verzi filmu radši stáhne.

No a v poslední době už začínají vycházet alternativní konce dokonce před vydáním či uvedením filmu do distribuce.A tak už díky Youtube vím, jak neskončí Will Smith v „ Já legenda“, nebo jak nedopadne „ The Mist“, přestože jsem ani jeden film ještě neviděl.

Závěrem bych měl tedy prosbu k režisérům, producentům a tak. Vraťte prosím slovu „THE END“ jeho pravý význam, já chci mít znovu pocit, že příběh na který jsem se právě dodíval skončil tak jak měl a jeho hrdinové pokud nezemřeli, šťastně žijí dodnes.

Tak to je KONEC PŘÁTELÉ……tá..dy..dá..dy..dá