Včera večer jsme se v televizních zprávách dozvěděli, že hoří nejslavnější francouzská katedrála (Chrám Matky Boží) Notre-Dame v Paříži.
Jak se taková věc mohl stát v době těch nejsofistikovanějších bezpečnostních opatření, které mají podobné vzácné historické objekty chránit? Nevím, ale bohužel stalo se… Hořet prý začalo při opravě té vysoké štíhlé věže uprostřed chrámu - a ta také padla požáru za oběť jako první.
Požár v pařížské katedrále Notre-Dame propukl v pondělí 15. dubna večer a dnes, v úterý dopoledne se ho prý podařilo díkybohu zcela uhasit. Doufám, že i škody, které požár v chrámu napáchal, se za finančního přispění evropských států a jejich odborníků podaří časem zlikvidovat a podobu této vzácné historické památky znovu uvést do původního stavu. Snad se toho ještě dožijeme.
Dovolte mi malou osobní vzpomínku. Po prve jsme byli s manželem v Paříži v létě 1968 – a i když jsme tam strávili pouhých 10 dní, stihli jsme navštívit téměř všechny pařížské pamětihodnosti včetně gotické katedrály Notre-Dame. Ve vnitřních prostorách chrámu se mi nejvíc líbily nádherné barevné vitráže, zejména ta veliká kruhová uprostřed... Její snímek se mi ale bohužel příliš nepovedl, byla prosvětlena sluncem a barvy skleněných výplní vyšly matně. Také jsem tam hodně kreslila. Vzpomínám, že jsem seděla na břehu řeky Seiny, naproti katedrály Notre-Dame, a kreslila ji na výkres jen tužkou a pastelkami. Já raději kreslím perem a tuší (kolorované perokresby), ale tuš, ani akvarelové barvy jsem s sebou neměla.
Včera mi bylo při pohledu na plameny, které pohlcovaly katedrálu Notre–Dame, velmi smutno, ale dnes už věřím, že středověká stavba se podaří zachránit a bude zachována pro budoucí generace.
