Tímto článkem navazuji na výborný fotoblog pana J. Šiši, kterým slovy i fotografiemi dokumentuje tradiční vzpomínkovou akci Bitvy tří císařů ve Slavkově u Brna.
Pocházím z kraje kde se památná bitva u Slavkova odehrála, a proto chci přispět svou "troškou do mlýna".
Poblíž mé mé rodné obce Násedlovic, v údolí zvaném u Spáleného mlýna, ještě za mého dětství stála staré památná lípa, pod kterou se po vítězné Bitvě u Slavkova Napoleon s rakouským císařem Františkem I. dohodli, že spolu šestého prosince 1805 na slavkovské zámku podepíší smír, který bude stvrzen takzvaným "prešpurským mírem". Do památné lípy prý několikrát uhodil blesk, ale vždycky její vedlejší výhonky zase dorostly v košatý strom. Ale já si ji již pamatuji jen jako olistěný pahýl. Na protější budově je umístěna pamětní deska, která tuto historickou událost připomíná.
Blízko Slavkova na Prackém kopci stojí na památku této bitvy, a jejích tisíců padlých vojáků Mohyla míru - a v její blízkosti je i muzeum Bitvy u Slavkova. Je zajímavé se tam zastavit a prohlédnout si makety krajiny, rozestavení vojsk v terénu i další dobové historické pamětihodnosti, jako jsou zbraně, uniformy vojáků a podobně.
Svého času jsem byla na zájezdu v Paříži, kde jsem sem měla možnost navštívit i někdejší sídlo francouzských králů, zámek Versailles. Jedna ze zámeckých komnat je tam věnována i napoleonským bitvám. Po jejích stěnách jsou umístěny monumentální plátna se scénami z těchto bitev. Jedna z nich patří i té nejvítěznější, Bitvě u Slavkova. Při návštěvě Paříže jsem také navštívila hrobku Napoleona Bonaparte v Invalides - kde jsou ve vojenské kapli po stranách rozvěšeny francouzskými vojsky ukořistěné vlajky nepřátelských armád. Těch vlajek je tam mnoho, všimla jsem si, že jedna z nich byla i japonská.
***
Ještě něco stručně stručně z Wikipedie o památné Bitvě tří císařů u Slavkova.
Počátkem prosince 1805 stála mezi Šlapanicemi a Slavkovem (Austerlitz) spojená rakousko-ruská vojska proti armádě francouzského císaře Napoleona I. Napoleonovu skvělému vítězství u Slavkova předcházelo tažení v Bavorsku, kde přinutil ke kapitulaci rakouskou armádu, jejíž zbytky se později spojily s ruskými vojsky, které byly zatlačeny až na Moravu k Olomouci. Tam je posílila další ruská vojska, a jejich společná síla přivedla ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I. k myšlence ofenzivního postupu proti Napoleonovi. Spojenci vyrazili od Olomouce k Brnu a 2. prosince 1985 se u Slavkova střetly s napoleonskými vojsky. Rakousko- ruská vojska disponovala 90 000 muži, kdežto francouzská byla o 15 000 mužů slabší, ovšem vojensky zkušenější.
Průběh bitvy nebudu popisovat, ale Napoleonova vojska slavily po bitvě triumfální vítězství. Spojenecká vojska utrpěla velké ztráty, kapitulovala, nebyla po porážce schopna dalšího boje a a ustoupila směrem na Hodonín do Uher. Šestého prosince 1805 byl na slavkovském zámku podepsáno příměří, následované tzv. prešpurským mírem, který přinesl Rakousku značné územní ztráty. (tolik podle Wikipedie).
Událost této slavné Napoleonovy Bitvy u Slavkova připomíná památník Mohyla míru a pamětní stezka. Při této vítězní“ bitvě prý padlo na 60 000 vojáků, kteří byli z obavy před vypuknutím epidemie urychleně pohřbíváni.
