dubna
2009
Nad
mořem vychází slunce a osvětluje Barbados, ostrov o
kterém čteme se zatajeným dechem, když hltáme
pirátské knížky a ostrov cukrové třtiny,
rumu, kokosů a pláží, když již jsme bohužel
dospělí.
Bridgetown, přístav jako všude zde na ostrovech, Barbados byl objeven portugalskými plavci roku 1536 a nazván podle fíkovníků obestřených lianami, jež vypadají jako vousy, barbudos = vousáč. Barbados je nezávislý od roku 1966 a členem Commonwealthu. Barbados leží v nejvýchodnější části Karibského moře, osamoceně od Malých Antil, poblíž s ním sousedí St. Vincent a Grenadiny.
Na ostrově je možné krátce absolvovat cestu od pobřeží k pobřeží od pláže k pláži, sledovat želvy mořské při potápění, navštívit muzeum letadla Concord, prohlédnout si Harisonovy jeskyně se zajímavými stalactity a vodopády, zhluboka dýchat vůni orchidejí a ibišků, ochutnávat místní rum a punch, na místech, která nejsou obhospodařována cukrovou třtinou je možné pozorovat originální tropické stromy a rostliny spolu s vůní koření, která prostupuje na ostrově vším. Bohužel většinou tropický deštný prales a mangrove stále více nahrazují plantáže cukrové třtiny. Původní prales zbývá už jen na pouhých 20 ha.
Vystupujeme na pevninu a snažíme se vyhnout všudypřítomným taxíkům a neodbytným taxikářům. Je ovšem pravda, že když chcete někam z Bridgetownu, je to asi nejlepší a nejrychlejší možnost na rozdíl od Prahy. Je tu zvykem všech gringů, že na pláž putují taxíkem a tak jsme dost exotičtí. Prohlížíme si Bridgetown a všude zní místní obdoba reggae a kupujeme si korálky od pouličních obchodníků v nádherných vlasech s klasickými čepicemi, vypadají tady všichni jako Bob Marley, jsou milí, příjemní a marijánka tu voní a právě proto se na sebe všichni usmívají a jsou happy. Závidíme jim, jsme příliš evropsky uzavření. Na jedné křižovatce nám zastaví taxík, starší mikrobus a mává na nás taxikář, že nás proveze po ostrově a ukáže nám různé pamětihodnosti. Nerozhodně na sebe koukáme a pak nasedneme. Nejprve chceme jen na nejbližší pláž, ale taxikář jménem Gabriel nám předvádí celou škálu obchodnického umění, že mu téměř podléháme. Pokud ovšem stojíte o zážitky, které se v paměti dávají do krabičky s názvem ´´nezapomenutelné´´ prosím, až budete na Barbadosu volejte denně nebo v noci Gabriel plně klimatizovaný mikrobus pro svatby, pohřby, nákupy, pikniky atd číslo CELL 256 3754 či 1246 822 7983, zařídí ubytování, z česka zná nás a Baroše s Nedvědem.
S Gabrielem jsme byli celý den, nejprve nás jako své hosty zavezl do krámu, kde nám koupil a předvedl, kterak pijí barbadosané pivo, koupíte si třetinku piva Carib, a k tomu gin, pivo otevřete, upijete a pak dolijete ginem, dá se to pít, Gabriel tvrdil, že za pracovní směnu vypije asi 17 takových piv, pro jistotu jsme se na další cestu připásali. Gabriel nás vzal na cestu kolem ostrova, zastavovali jsme na focení, projížděli jsme krásné tropické scenerie, na vršcích kopečků a třtinová pole všude jinde, zastavili jsme v malé vesničce, kde slepice běhaly mezi banánovníky a prasátka chrochtala, tady jsme ochutnávali pravou barbadoskou stravu, létající rybu, kaši, ovoce a rum, pak jsme se byli podívat na světoznámé pláži Bathsheba, kde se ovšem nesmí koupat, ale pouze z lodi potápět, protože jsou tam nebezpečné proudy. Na Bathshebě jsme zjistili jak se správně jí kokosové ořechy, čerstvý ořech se rozkrojí mačetou, strčí se tam brčko, vypije kokosové mléko, pak se rozsekne a seškrábne jen gel uvnitř ořechu, který chutná jako kokosová želatina, ač kokos nemusím, čerstvé se to dá, je to docela jiné než u nás, zbytek kokosu se použíje pro prasátka nebo na export do EU. Projeli jsme celý ostrov a nakonec nám Gabriel řekl, ať zůstaneme na ostrově, že je tam dobře a že člověk vlastně nic nepotřebuje, jen trochu trávy, piva a ginu, kokosy rostou, banány jsou všude, a gringové přicházejí a odcházejí. Slíbili jsme, že se za ním zase někdy podíváme.
Na lodi jsem otevíral fotoaparát tak nešťastně, že mi memory karta spadla do vody a s ní 2000 prvotních fotek. Hrůza.
Snímky z Antil jsou na
http://karibsky-denik.rajce.idnes.cz/
