Zjistit, co je správné, je nesmírně obtížné. Je to stejně obtížné, jako jakákoliv jiná lidská činnost. Poslední dobou mám pocit, že to ale vůbec nikoho nezajímá.
The first principle is that you must not fool yourself – and you are the easiest person to fool. Richard Feynman.
V mnoha debatách o kouření vystupují doktoři. Jsou to lidé, kteří mají tento obor vystudovaný a často se v něm aktivně pohybují. Experti. Ale tito lidé jsou také nekuřáci. Nadšenci, kteří mají názor a ten chtějí prosadit. A proto například v této diskuzi často citují různé statistiky týkající se škodlivosti pasivního kouření. Jsou tito doktoři experti ve statistice? Ne. Takže nepřekvapí, že se třeba dozvíte:
- v některých městech došlo k poklesu hospitalizací s infarktem po zákazu kouření v restauracích o 40%
- V ČR na následky pasivního kouření zemře ročně 3000 lidí
- O elektronických cigaretách nevíme, zda nejsou nebezpečné
Nikoho nezajímá, k jakému poklesu došlo v "některých městech". Otázka je, kolik lze očekávat, pokud takový zákon schválíme zde. Odpověď je: nula (a to nikoliv na základě pouze tohoto odkazu). Čísla popisující, kolik lidí umře v ČR následky pasivního kouření obdobně vychází ze studií týkající se vlivu zákazu kouření v restauracích na počet infarktů, které výsledný efekt silně nadhodnocují.
Tyto a další informace lze dnes nalézt poměrně snadno. Při použití selského rozumu si můžete udělat obrázek, jak je co nebezpečné (můžete začít třeba tady). Podíváte-li se však na různé debaty expertů a politiků na toto téma, zjistíte, že nikdo z nich - ani na jedné straně - si domácí úkol neudělal. Své informace čerpají ze senzacechtivých článků psaných lidmi, pro které je statistika sprosté slovo. Místo diskuze nad tím, co je tedy správný výsledek, se odehrává souboj experta a politika, který o tématu také vůbec nic neví. To vše obvykle moderuje někdo, kdo si myslí, že takový rozhovor má nějaký smysl.
Jaké by měly být zákony? Myslím, že především spravedlivé. Často slýcháváme, kolik lidí by si přálo zakázat v restauracích kouření. Možná bychom se mohli zeptat, kolik lidí by chtělo peníze Billa Gatese.
Jsem proti zákazu kouření v restauracích. Protože pasivní kouření není krátkodobě nebezpečné a tento zákaz je morálně ekvivalentní zlodějině. Ne všechno, co odhlasuje parlament, je správné. Některé zákony nejsou spravedlivé. Měli bychom se snažit, aby byly.
A teď by mohla začít skutečná diskuze: je zákaz kouření v restauracích státem legalizovaná zlodějina? Pokud jste pro zákaz kouření, zkuste se zamyslet: kolik jste strávili času přemýšlením, že to opravdu není zlodějina? Co všechno jste vzali v úvahu? Jste si tím opravdu jisti? Opravdu jste nad tím přemýšleli, nebo jste celou dobu vymýšleli opodstatnění, proč je ten váš názor ten správný?
Mnoho lidí argumentuje pro zákaz kouření v restauracích podle hesla "je-li to v můj prospěch, je to správné". Vadí mi to. Nemám se kde najíst, abych nesmrděl. Kašlu potom a bolí mě v krku. A kam teda mám zajít večer na jídlo? Já tam musím, jdou tam kamarádi. Stydím se, když tady mám zahraniční návštěvu. Já chci sedět v pěkné restauraci a ne ve smradu. To bude docela fajn, až to zakážou. Je-li to v můj prospěch, je to správné. Když se nás sejde hodně, třeba to protlačíme parlamentem a bude z toho zákon. Koho zajímá, zda je to spravedlivé.
Rozdíl mezi diskuzí a nadšeným obhajováním vlastního názoru poznáte snadno: "obhajovač" zásadně cituje pouze ty argumenty, studie a fakta, které jsou v jeho prospěch. Nikdy neuslyšíte: možná jste narazili na tyto studie, které ukazují pravý opak toho, co vám říkám - a z těchto a těchto věcných důvodů nelze k takovým studiím přihlížet. Pokud jsou s takovou studií konfrontováni, pokusí se takový názor zesměšnit ("tabáková lobby", "ultraliberální názory" apod.). Jejich cílem není konfrontovat svůj názor s ostatními a zjistit, zda se v něčem nemýlí, ale souboj vyhrát. Ostatně, kolik nekuřáků bojujících za zákaz kouření jste slyšeli sebekriticky deklarovat, že jsou ve střetu zájmu (budou mít ze zákazu osobní prospěch), a proto by měl být jejich posluchač obezřetný?
V diskuzích pak zaznívají myšlenky, které dovedeny do konce jsou zřejmě absurdní; pokusíte-li se je dovést do konce a jejich autora s důsledky takových myšlenek konfrontovat, jste označen za demagoga. Mnoho zastánců zákazu protestuje proti myšlence "když se vám zakouřená hospoda nelíbí, běžte jinam". Kolik z nich protestuje proti myšlence "když se kuřákovi nekuřácká hospoda nelíbí, ať jde jinam"? Dnes (2015) je stále kouření povoleno, stejný metr by tak měl být použit i obráceně. Konzistence? Orwellův double-think je dnes normou.
Zda jde o legalizovanou zlodějinu není jednoduchá otázka. Třeba se i já v odpovědi mýlím. Nikdo se na to ale neptá. Místo "je spravedlivé to zakázat" slyšíte "chcete to zakázat?". Jako kdyby v demokracii přání většiny a spravedlnost bylo jedno a totéž.
A tak tu nakonec bude schválen zákaz kouření v restauracích. Strategií "musíme chtít 2x tolik, abychom aspoň něco dostali" tam byl přidán i zákaz elektronických cigaret. Jak říkají mnozí jeho stoupenci, konečně na ty kuřáky dojde. Asi je potřeba pořád proti někomu bojovat. Ve 48. také podnikatelům říkali, že na ně nakonec dojde. Došlo. Politika je pořád stejná, jen startovní čára je teď naštěstí jinde. Ale co, komu záleží na kuřácích...
