Při pročítání různých názorů na dnešní ekonomické problémy mě napadají různé otázky. Odpovědi neznám. Co si myslíte vy?
Řecko je na pokraji bankrotu, eurozóna na pokraji rozpadu, dočítáme se o vyhození Řecka z eurozóny, případně kolapsu finančního systému v případě bankrotu Řecka.
Proč nemůže Řecko zbankrotovat a zároveň zůstat v eurozóně?
Proč by měl finanční systém zkolabovat, když zbankrotuje tak malý stát, jako je Řecko?
Současná vláda připravuje systém, kdy by přijímání dávek v nezaměstnanost bylo vázáno na veřejně prospěšné práce. Jako obvykle, není problém najít každý myslitelný důvod, proč něco takového nejde. Pominu-li praktické nasazení takového plánu, překvapuje mě snaha srovnávat toto opatření s nucenými pracemi.
Člověk, který se registruje na úřadu práce, říká, že pracovat chce, jen nemůže práci najít. Úřad práce tedy přijde s (snad veřejně prospěšnou) prací, kterou je potřeba udělat. Je poněkud zvláštní za takových okolností označovat takovou práci jako "nucenou" - žadatel o dávky v nezaměstnanost přece deklaroval, že pracovat chce.
Ekonomická krize se plazí Evropou, ministr sociálních věcí chce zase o něco málo zvýšit nezaměstnanost. Nevěříte? Standardní ekonomický pohled usuzuje, že minimální cena způsobuje převis nabídky - v případě trhu práce tedy nezaměstnanost. Protože stát není často schopen minimální mzdu vynutit, je velmi obtížné nalézt po malých změnách v minimální mzdě dopady na (ne)zaměstnanost. Mnoho studií však přesto následky našlo; minimální mzda znesnadňuje zaměstnávání nekvalifikovaných, imigrantů, lidí s nízkou produktivitou. Paradoxně, tito lidé budou nejvíce poškozeni dlouhodobou nezaměstnaností.
Několik anekdot z minulosti a současnosti: reálná mzda v USA ve 30. letech díky opatření prezidentů Hoovera a Roosevelta utěšeně rostla. Nezaměstnanost v té době v USA dosahovala rekordních hodnot. Ve fašistickém Německu pro změnu aktivně zaváděli opatření zamezující růstu mezd, reálné mzdy ve 30. letech poklesly o několik desítek procent. Německo trpělo nedostatkem pracovníků. Minimální mzda ve Španělsku a Řecku je dnes zhruba 2x vyšší než v České republice; nezaměstnanost také. Na druhou stranu, v Estonsku je pro změnu minimální mzda nižší než v ČR a nezaměstnanost tam je po krizi také poměrně vysoká. Na rozdíl od Řecka a Španělska má však poměrně snižující tendenci a Estonsku nehrozí problémy se státním dluhem.
Nezaměstnanost v ČR není příliš nízká. Myslíte si, že zdražení pracovní síly povzbudí zaměstnavatele k tomu, aby najímali více pracovníků?
Několik bohatých lidí na planetě vyzývá vlády, že by chtěli platit více daní. Nebudu rozebírat, že výpočet skutečného zdanění může vyjít při bližším ohledání zcela opačně, zarazilo mě něco jiného: mají-li tito bohatí lidé pocit, že stát má málo peněz a oni by mohli svým příspěvkem pomoci něco vyřešit, proč tak neučiní? Mnozí z nich podporují po světě různé i neziskové projekty, či přímo charity. Proč místo toho nepošlou své peníze přímo na účet státu?
Skoro to vypadá, jako kdyby cílem nebylo zajistit, aby stát lépe zajišťoval služby pro své občany, jako spíše zajistit, aby toho bohatým zbylo méně. Nebo k tomu má Warren Buffet a ostatní nějaký lepší důvod?
