Opravdu není v zájmu Číny potopit dolar?

Čína, Japonsko a další asijské státy drží ve svých trezorech velké množství amerických dolarů a dluhopisů. Klesající hodnota dolaru přímo vybízí k otázce, kdy se tyto státy začnou dolarů zbavovat. Pokud by se Čína zbavila všech svých dolarových rezerv, došlo by patrně k totálnímu kolapsu dolaru a Spojené státy americké by se zařadily po bok například dnešnímu Zimbabwe. Na tuto otázku je však slyšet jediná odpověď: Čína by tím přišla o významný exportní trh, není to v jejím zájmu. Je tomu opravdu tak?

Velkým tématem ekonomů 19. století byl boj proti protekcionismu. Při hledání účinných argumentů objevili několik zajímavých pravd o tomto světě, na které se často zapomíná.

• Peníze nejsou bohatství, peněz se nenajíte. Bohatství je to, co si za peníze koupíte.
• Vývozem platíme za dovoz. Jako dobří obchodníci bychom se měli snažit dostat co nejvíce za co nejméně - snažit se minimálně vyvážet a co nejvíce dovážet. Plnit lodě zbožím a tyto lodě pak potápět (nebo posílat levně do zahraničí za účelem podpory exportu), není cesta, jak zbohatnout.

Podívejme se očima starých ekonomů na současnou situaci. Asijské země udržují kurz svých měn vůči dolaru uměle nadhodnocený podhodnocený (oprava překlepu). Funguje to následovně: čínský obchodník vyrobí výrobek a chce ho prodat do USA. Američané zaplatí v dolarech, obchodník si může něco koupit na oplátku v USA. Pokud nechce, jsou mu dolary na nic. Může zkusit najít někoho jiného, kdo pro změnu dolary nemá, ale má čínské juany a chce si v Americe něco koupit. Tito lidé se sdružují na peněžních trzích, kde se pak podle zájmu stanovuje směnný kurz.

Pokud by američané neměli co nabídnout, čínští obchodníci by měli v ruce mnoho dolarů, za které by si nic nekoupili a odmítli by dál do USA cokoliv dodávat. Proč někomu dávat zboží, za které toho dostanete směšně málo? Čínská vláda se rozhodla, že taková logika není namístě. V zájmu podpory exportu odkoupí přebytečné dolary, uloží je do trezoru a obchodníkům dá do ruky nově natištěné juany.

Výsledky takové politiky na sebe nenechají dlouho čekat. Na jedné straně mnoho obchodníků v Číně žije v iluzi, že za své zboží, které posílají do USA, něco dostanou, a proto investují a staví nové továrny. Na druhé straně se tisk juanů začne projevovat v domácích cenách - inflaci. Centrální banky postupně ukládají do trezorů spoustu peněz, za které si díky klesajícímu dolaru koupí stále méně. Co s tím?

Jedno z řešení tohoto problému je přestat podporovat export a zbavit se dolarů, dokud se za ně dá ještě něco koupit. Prodej tak obrovského množství dolarů samozřejmě způsobí, že hodnota dolaru bude klesat ještě rychleji. To je prvním důvodem, proč prý takový čin není v zájmu Číny. Pokud bych já měl v držením cenný papír, jehož cena postupně klesá, hleděl bych, abych se ho zbavil co nejdříve. Kdo se ho zbaví jako poslední prodělá nejvíc. V případě státu tomu není jinak, jakmile se někdo začne dolarů zbavovat, ostatní ho budou velmi rychle následovat.

Pokud americký dolar výrazně oslabí vůči čínskému juanu, zdraží v USA čínské zboží a američané ho přestanou nakupovat. To povede k uzavření mnoha továren v Číně, které vyrábějí většinu výrobků pro export do USA. Tento fakt je druhým důvodem, proč se prý Čína nebude dolarů zbavovat. Jejich podniky ale dnes v zásadě veškeré zboží posílají američanům s velkou slevou. Jen díky manipulaci čínské vlády žijí tamní podnikatelé v iluzi, že za jejich zboží američané platí normální cenu. Přestat pracovat pro někoho jiného, plýtvat zdroji a začít pracovat pro sebe bude pro číňany rozhodně prospěšnější, než pokračovat v obdarovávání američanů.

Zbavit se dolarů a přestat exportovat zlevněné zboží americkým spotřebitelům je v nejlepším zájmu obyvatel Číny. Je jen otázkou času, za jak dlouho to dojde i jejich politikům.