Jak trh nutí pumpaře k vyšším ziskům

Některé situace nastávají s železnou pravidelností každých pár let, přesto vlády reagují stále stejně špatně. Malý článěk z rubriky "ekonomické sofismy podesáté" aneb už byste to konečně mohli pochopit.

Situace na Ukrajině způsobila cenové výkyvy pohonných hmot a to způsobilo volání po cenové regulaci a snahu o dehonestaci těch, kteří s pohonnými hmotami obchodují. Vláda se rozhodla cenovou regulaci nezavádět (skvělé!), nicméně hodlá kontrolovat, zda obchodníci mají "férové" marže a případně tyto marže regulovat.

Vzhledem k dnešní módě nenávisti k zisku a pocitu, že soukromé podnikání je sprosté slovo, se pak jako kladivo (se srpem) hodí 2 zajímavé jevy:

  • marže obchodníků skutečně v této době občas vzrostou
  • nahoru ceny letí rychle, dolů se jim moc nechce

"Spravedlivá" odpověď říká, že to je samozřejmě nenažranost obchodníků, a kdo říká opak, tak je podplacený. Ta "podplacená" odpověď je, že to je trochu jinak.

Jste pumpař, podle plováků v nádržích odhadujete, že vám benzín dojde do večera a váš dodavatel vám právě oznámil, že cisterna přijede pozítří večer. Pokud nic neuděláte, můžete na 2 dny zavřít a počítat ztráty, protože ani to kafe, které je pro vás docela významný zdroj příjmů, neprodáte. Pokud jsou v podobné situaci i okolní pumpy, nabízí se jednoduché řešení: zdvihnete cenu. Budete tak moci normálně fungovat - a ještě budete mít vyšší zisk. Kdo ceny nezvýší, zavře. Ani se nemusíte s ostatními pumpaři domlouvat, jinou volbu totiž nikdo z vás nemá.

Trh vás donutil zvýšit cenu (a marže), spotřebitele donutil v situaci nedostatku šetřit. To je, nakonec, asi to nejrozumnější, co by spotřebitelé měli udělat. Co způsobí regulace marží? Totéž, co regulace ceny: nižší cena nemotivuje spotřebitele šetřit a místo pumpy s drahým benzínem budou pumpy bez benzínu. Výsledek je sice po všech stránkách mnohem horší, ale ten dobrý pocit, že jsme to těm nenažraným pumpařům nandali, je k nezaplacení.

Odpovědí na asymetričnost pohybu cen může být více, ale docela se nabízí jeden postřeh: zboží do budoucna posunout umíme. Z budoucnosti zpátky nám to jde hůř. Jestliže teď zjistíme, že za měsíc se výrazně sníží výroba benzínu, můžeme začít okamžitě šetřit. Cena tak zareaguje velmi rychle. Pokud zjistíme, že se naopak za měsíc výroba výrazně zvýší, máme možnosti mnohem omezenější. Můžeme rozpustit některé rezervy, možná posunout některé dlouhé cesty o pár dní později, ale jde to mnohem hůř. A cena tak klesá pomaleji.

Inspektorům, kteří chtějí marže kontrolovat, bych vzkázal: běžte dělat něco užitečnějšího. Zbytečně pálíte svůj čas a pokud byste náhodou něco objevili a chtěli to spravit, způsobíte víc škody než užitku.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Ondřej Palkovský | středa 16.3.2022 12:52 | karma článku: 17,47 | přečteno: 1191x