Tchajwanská lekce zvládnutí epidemie i ostražitosti vůči Číně

Tchaj-wan se do popředí světového dění dostává často v souvislosti se vztahy s Čínou, která jej považuje za svou provincii.

V mnoha směrech je ale tato země modelem (technologie, ekonomika, politický systém a liberální společnost). Nyní zazářila jako příklad úspěšně zvládnuté epidemie koronaviru. 

Otec čínských reforem a vůdce ČLR, Teng siao-pching, v roce 1978 prosadil doktrínu, jež zněla: ???? („realita je kritériem pravdy“). Pro čínské komunisty to byla odvážná a nečekaná myšlenka. Od té doby se Čína vydala na cestu pragmatismu, kterou přes různé peripetie (např. Pekingské události na jaře 1989) sleduje dodnes. Současné čínské řešení epidemie koronaviru, jež se neslo v duchu manipulace a zamlčování, se ale tomuto principu na hony vzdálilo. Ironií osudu to bylo současné vedení Tchaj-wanu (Čínské republiky), které s realitou a pravdou pracovalo o 100 % lépe.

Tchaj-wan byl takzvaně v první linii. Když epidemie v Číně propukla, měl na čínské pevnině cca půl milionů občanů. Jejich evakuace byla politicky složitá záležitost. Obchodní a lidská interakce mezi pevninou a ostrovech byla intenzivní. Pravděpodobnost, že nemoc zasáhne i Tchaj-wan, hraničila s jistotou. Nakonec ale bylo na Tchaj-wanu jen 425 nakažených (a 6 úmrtí), což je velmi málo na zemi s téměř 24 miliony obyvatel a velkou hustotou obyvatel.

Mnoho se mluví o pověstné asijské disciplinovanosti. Na Tchaj-wanu se k ní přidal i element, který chybí v Číně - otevřenost a transparentnost a demokratická odpovědnost politiků. Tchajwanci mají s epidemiemi zkušenosti a vědí, že vesměs přichází z Číny (SARS 2003). Jsou zvyklí nosit roušky i za normálních okolností, takže země jich měla dostatek pro všechny a lidé si na ně nemuseli složitě zvykat jako mnozí Evropané. Dokonce byla schopna poskytnout miliony kusů jako dar USA a evropským zemím, včetně ČR. Nakonec Tchaj-wan epidemii zvládl bez plošné karantény a ekonomických ztrát, protože reagoval rychle. Snad budeme na tu příští připraveni také tak.

Tchaj-wan má ale oproti nám ještě jedno specifikum. Obrovské know-how, pokud jde o Čínu. COVID-19 od počátku nazýval „wuchanským zápalem plic“ (oproti označení COVID-19 od WHO) a informace z pevniny vyhodnocoval rychle a s velkou ostražitostí. Země má také rozsáhlou zkušenost s čínskými dezinformacemi všeho druhu a je evidentně připravena i na biologický či jiný nekonvenční útok.

Tchaj-wan má jeden z nejlepších systémů zdravotnictví na světě a jeho odborníci pomáhají po světě léčit různé choroby. Nyní pomáhá svým diplomatickým spojencům i s problémem COVID-19.

A přes toto všechno mu není dovoleno se zapojit do Světové zdravotnické organizace. Dokud v jejím čele bude stát Etiopan Ghebreyesus, který v mnohém vycházel vstříc Číně, tak asi nelze v tomto směru očekávat nějakou změnu.

Psáno pro server Sinopsis.cz