Síla myšlenky
V úterý 1.února jsem úplně normálně jako vždy odešla směr nejmenovaný market, v němž pracuji brigádně jako pokladní. Zpočátku se nestalo vůbec nic zvláštního kromě několika situací, kdy jsem roztržitě nevěděla kdo, co, komu a kolik. Ale po půlhodince za kasou se vše srovnalo.
Sedím a zdravím, posunuji zbožím přes scanner, který s pípnutím oznámí, že jest nakalkulováno a přemýšlím si. Některé úkony provádím již automaticky, proto si zřejmě mé myšlenky mohly dovolit jen tak proplouvat mou hlavinkou.
Někdy mezi rozloučením a pozdravením nového zákazníka se mi zobrazil v mysli věkově nesourodý pár, který znám, ale dlouho jsem je neviděla. Ona starší, on mladší. Uvažovala jsem, jak dlouho už spolu jsou, pokud vůbec ještě jsou a zda má tento vztah vůbec nějakou budoucnost.
Proud myšlenek se nezastavil a putoval dál na lidi, které běžně nepotkávám, ale v obchodě je zaručeně občas potkám. Mezi nimi je i mladý fešný voják z povolání. "Hmmm, taky by se sem mohl zatoulat a zakoupit nějaký polotovar či pivko a mě svou přítomností potěšit a zpestřit šichtu", myslela jsem si.
Netrvalo dlouho a nesourodý pár, o kterém jsem předtím přemýšlela, si vykládal zboží z nákupního vozíku na pás. Očividně jejich vztah přetrval a trvá dál, kvitovala jsem v duchu s úsměvem.
"Dobrý den"
"Dobrý den", odpovídá zákazník, já zvedám zrak a vzápětí mé líce zalil ruměnec. Před kasou stojí můj zatoulaný vojáček.
S úsměvem dím.."dlouho jsem vás tu neviděla."
On s úsměvem také od ucha k uchu vydechl: "Já vás také dlouho neviděl."
Já: "Tak to jste mě dnes přišel potěšit, že?"
On: "No, když vy máte tak krásný úsměv. A oči, ty taky!"
JÁ šibalsky zamrkala a dál markovala zboží...ON nakonec odešel i s kolegou na gyros, jak jsem vyslechla jejich "cizí" rozhovor.
Pak už mi úsměv nezmizel ze rtů, ani když se jakýsi pitomec hodlal dohadovat u kasy o další igelitky. Ani když se nějaká "madam" nenamáhala odpovědět na pozdrav. Když se nějaký tupec přece jen objevil, já se jen usmívala a nenechala si vynikající náladu zkazit.
Na cestě z práce jsem si promítala zažité situace a uvažovala, jaké náhodě, hnutí mysli či čemu vlastně vděčím za propojení myšlenek se skutečností.
Na přechodu pro chodce mi projela hlavou myšlenka na Marcela, který naposledy kupoval bonboniéru pro svou dívku. Kde je mu konec? Jak se má? Je pořád zadaný a spokojený??
"Čau, kočko"
Vytržená z myšlenek a vzpomínek jsem zvedla hlavu a překvapeně odpověděla na pozdrav Marcelovi, který mě právě míjel na chodníku.
Tentokrát časové rozpětí mezi myšlenkou a skutečností trvalo jen cca třicet metrů:)
Nabízí se přísloví "O kom se mluvívá, nedaleko bývá", jenže já jen přemýšlela a s nikým o nich nemluvila.
A teď mi řekněte, je to normální?? Čemu za to vděčím?? Náhodě?? Osudu?? Ať je to, jak chce...já prožila na vlastní oči i uši zajímavý úkaz, kdy se mé myšlenky se skutečností potkaly.
Eliška Ozogányová
Až tak moc tě nežere
Půjčím si překlad názvu jedné americké komedie. Ale pohled na věc bude ryze český a ryze můj. Není stejné, když nás občas žere svědomí, když nás žerou komáři a jiná havěť, nebo když se nažere Otesánek v pohádce.
Eliška Ozogányová
Velké auto versus malá mužská chlouba??
Ne, že by mi nedala spát tato nepřímá úměrnost, ale jistou míru zvědavosti ve mně vzbudila. Tak vstávejte i vy, mrkneme na danou problematiku. Ne, nebudu nic poměřovat úhloměrem, ba ani pravítkem či jiným nástrojem, který snadno určí délku i míru. Míru zakřivení hodnotit také nebudu. Míru pokřivení charakteru možná.
Eliška Ozogányová
Svině převlečená za kamaráda
Jak se pozná svině od kamaráda?? Jak poznáte, že kamarád není svině? Jak se stane z kamaráda ta pověstná svině?? A je ta svině ještě pořád váš kamarád??
Eliška Ozogányová
Sportu zdar... a tomu zimnímu zvlášť!
Můj otec totiž byl a dosud je vášnivým sportovcem. Nevynechal jediný zápas, jediné sportovní klání, žádný turnaj ani olympijské hry... v televizním přímém přenosu i ze záznamu. ---------------------------------------------------------------
Eliška Ozogányová
Já a dieta??
"Nikdy neříkej nikdy, možná a kdyby..." Jak praví moudré rčení. Kdo ho vyslovil, netuším, ale něco na něm je. V případě diety to platí dvojnásob. Stejně jako diet je...... no řekněme, že hodně.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Al-Džazíra končí v Izraeli, rozhodla vláda. Televize se chce bránit
Izraelská vláda jednomyslně schválila ukončení činnosti katarské televizní sítě Al-Džazíra v zemi....
Evropa potřebuje migrační pakt, míní Jourová. Je špatný, reagovala Pošarová
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že Evropa nezvládá migraci a proto potřebuje...
Izrael zavřel hraniční přechod do Pásma Gazy. Humanitární pomoc tam končí
Izraelská armáda v neděli oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený...
Nemít nohu nevadí. Hendikepovaní soutěží s „normály“, občas je i drtí
Ty příběhy přináší téměř každý podobný závod a dá se očekávat, že je bude mít i právě skončený...
- Počet článků 88
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1876x