Když chlap neví, co chce!

Když chlap neví, co chce, ví to někdo jiný?? Když chlapa pálí dobré bydlo?? Co s tím?? Vyhodit ho na mráz nebo utéct?? Co s chlapem, když mu partnerka překáží??

Takto i jinak bych mohla pokračovat, ale myslím, že si každá z nás některé z těchto otázek už někdy položila. A musela si ujasnit myšlenky a pocity, co v takovéhle situaci dělat a jak se v takové situaci zachovat. Já to vyřešila takto.... http://ozoganyova.blog.idnes.cz/c/169490/Ty-me-ale-vubec-nemas-rada.html

Včera jsem zašla za kamarádkou do práce. Když jsem se usadila a rty smočila v slaďoučké kávě s mlékem, nestačila jsem se divit.
 
" Když on mi po šesti letech nemůže pomalu ani přijít na jméno."
" Když příjdu domů, stěží procedí mezi zubama pozdrav, o puse na přivítanou ani nemluvím. Jen když si ji vynutím."
" Líbání?? Prosím tě, co to je?? Za celých šest let bych to mohla napočítat na minuty, celkem:-("
" Na ulici mě za ruku nevezme a hodně často chodí dva metry přede mnou."
" Když jsem měla bouračku a auto na zmrzlé vozovce obrátila na střechu, všichni kolemjdoucí se strachovali a můj drahý?? Víš, co ho zajímalo nejvíc?? Auto."
" No, to mi řekni, to mi má být oporou??? Má tohle vůbec ještě cenu??"
" Když je doma a já v práci, zamete občas chodbičku, sotva příjdu z práce, už slyším."
" Zametl jsem chodbu a kdybych to neudělal, tak tu shnijeme ve špíně. Proč jsi tohle dala jinam, než jsem to dal já?? Tu omáčku jsi přesolila!"
" Pořád rozděluje moje peníze - tvoje peníze."
" Věčně se mu něco nelíbí, tohle je špatně, tohle na nic, tohle na odpis, ještě že v jídle si nevybírá. Až na tu sůl..." následuje smutný úsměv...
" Taky už mám mindráky z toho, jak pořád do mě rejpe kvůli šesti kilům navíc, co mi zůstaly po porodu. No a když mu to vrátím s tím, ať se podívá na sebe, tak mám chvíli pokoj...ale je to nekonečný příběh!"
" A co sex?? Věř mi, že nemám na něj nejmenší náladu, když se takhle ke mně chová..."
" Nejvíc mi vadí, když se uráží a několik dní se mnou pak nemluví. To i ta facka by byla kolikrát lepší, než tahle tichá domácnost."

" Nevím, jestli to zvládnu, dál takhle bojovat. Nebo to vzdát??"
" Fakt nevím..."

Toto je pouze zlomek z negativních pocitů a zážitků mé kamarádky.

Když se kamarádka poté rozplakala... možná úlevou, že se konečně mohla někomu svěřit, možná bezmocí a bezradností nad momentální situací, utěšila jsem ji. Ale jen lehce. Je to vcelku silná osobnost a pokud si něco usmyslí, jde si zatím.

Jenže pošramocené sebevědomí nám tu odvahu a víru ve vlastní schopnosti často ubírá.

Zašly jsme si pak spolu na oběd a bez nejmenších výčitek svědomí si obě daly smažený kotlet s bramborovou kaší a zelným salátem.

Řekla jsem jí na rovinu, co si o téhle situaci myslím a co znamená jeho chování k ní. Nyní je už jen na ní, jak se s danou situací smíří ( a to by byla velká chyba ) nebo se s takovou situací popere.

Když si muž neváží toho, co má a svou ženu, partnerku, přítelkyni nemiluje, neváží si jí a jen kritizuje či "vychovává", kam to spěje???

Jen kdyby mu dala nůž na krk, že sbalí dceru a mizí. To by dočasně zmobilizoval své poslední síly a jal se čtrnáct dní sekat dobrotu. Ale i tak mu stejně brzy dojde chuť se přetvařovat a vše zajede do těch starých vyjetých kolejí.

Co pak??

Pokud negativa převáží nad pozitivy, nemá cenu vztah dál udržovat!! A v zájmu zachování zdravého vývoje svého dítěte a svého zdravého rozumu je třeba přehodnotit svůj dosavadní život.

Proč žít s chlapem, který neví, co chce?? Až to bude vědět, možná bude už pozdě!!