Unikátní tisky na výstavě Biblí v Lounech

Jak jsem již předeslal v minulém blogu, věnujícímu se celkovému pohledu na letošní ročník Noci kostelů v Lounech, rád případné zájemce seznámím s některými podrobnostmi a fotografiemi z přípravy instalace výstavy Biblí v kostele Nejsvětější Trojice a Čtrnácti svatých pomocníků v Lounech.

Bible kutnohorská, prvotisk z roku 1489ing. Květa Tošnerová - Svobodný hlas

Když jsme se začali zabývat letošní náplní akce, přišel jeden z kolegů organizátorů s nápadem uspořádat výstavu Biblí. Kostel Nejsvětější Trojice a Čtrnácti svatých pomocníků, malý filiální kostel situovaný na jednom ze dvou hřbitovů na Žateckém předměstí v Lounech k prezentaci podobných programů přímo vybízí. Prostě program spíše klidný, nenáročný, nenarušující pietu prostředí. A tak jsme se rozhodli, že této myšlence dáme zelenou. Začali jsme od farníků, přátel a známých poptávat nejrůznější vydání této knihy knih. Po prvotních příslibech zapůjčení nejrůznějších vydání, která mají lidé doma ale přišla nabídka od jednoho člověka, který se o výstavě dozvěděl, že má doma unikát, o němž se domnívá, že by se nám mohl hodit. Očekávali jsme téměř cokoliv, ale skutečnost nám stejně vyrazila dech. Poprvé jsme mohli na vlastní oči vidět a v rukou držet knihu, prvotisk starý téměř pět a čtvrt století, druhou nejstarší tištěnou Bibli na našem území, Bibli kutnohorskou.

Již jsem v předchozích článcích věnovaných tématu Noci kostelů popisoval, jak se tím změnila i příprava výstavy a jak byla přijata i nejrůznější bezpečnostní opatření, včetně navázání spolupráce s Městskou policií v Lounech a Policí České republiky.

Ale tento článek není věnován tolik přípravám delší dobu před výstavou, nýbrž vlastní výstavě a instalaci, která jí bezprostředně předcházela.

Natsal den D, pátek 24. května 2013 a já se v odpoledních hodinách vypravil jednak k majiteli Bible kutnohorské, ale též do Muzea v Lounech, kde jsme měli přislíbeny další dva vzácné tisky ze 17. a 18. století k zapůjčení pro účely této výstavy. Vyzvedl jsem tedy uvedené exponáty a přijel ke kostelu, kde již čekali oba pozvaní zástupci médií, ing. Tošnerová z týdeníku Svobodný Hlas i pan Plachý z Deníku.

Několik obrázků z příjezdů a přenést celý náklad, čítající několik bedýnek s knihami, neboť jsem nepřivážel jen ony unikáty, ale téměř celou výstavu, do kostela. A pak již přítomným představit ty nejzajímavější knihy, které na výstavě budou prezentovány.

Samozřejmě, největší zájem byl právě o Bibli kutnohorskou. Prvotisk z roku 1489, knihu, jichž je ve veřejných sbírkách evidováno cca 40 kusů. A tak i pozornost obou novinářů byla zaměřena právě na tuto knihu. Vyptávali se, fotografovali a díky jejich laskavosti máte i Vy, vážení čtenáři, možnost trochu blíže se s tímto skvostem seznámit.

Bible kutnohorská byla vytištěna v roce 1489 v Kutné Hoře za přispění místních měšťanů, kteří na její vytištění přispěli nemalou částkou, deseti kopami grošů, které poskytli jako půjčku tiskaři Martinovi z Tišnova. V tomto případě jde i o jednu z mála knih, kde jsme schopni přesně identifikovat mistra tiskařského, který knihu tiskl.

Jde o druhou nejstarší tištěnou knihu a úplnou Bibli na našem území. Starší je pouze Bible pražská, pocházející z roku 1488, která ovšem není ilustrovaná a obsahuje i celou řadu tiskařských nedokonalostí a chyb. I to je důvod, proč právě Bible kutnohorská je považována za daleko cennější a krásnější. Bible kutnohorská pak patří do tzv. čtvrté redakce česky psaných Biblí, spolu třeba právě s o rok starší Biblí pražskou.

Vystavená Bible pak měla i několik rukou psaných vpisků, z nichž jeden

přímo vzkazuje čtenáři, že kniha byla vytištěna "na Horách Kutných 15. novembera roku 1489" (přesně tak, jak ukazuje prst na fotografii). Ano, není to datum vytištění, protože v tehdejší době tisku lisem tvralo vytištění všech 1224 stran (612 listů) rozhodně déle, než jeden den. Jde nejspíše o den, kdy kniha byla zkompletována a svázána. Těžko však dnes bez bližších expertis analyzovat, zda jde o vpisek autentický opravdu z tohoto dne, či zda jde o poznámku vepsanou do knihy později. Každopádně nám dává jasnou představu i o dnech, kdy byla kniha zkompletována - podobná data, 14.listopadu, se objevují i v datacích jiných exemeplářů tohoto vzácného prvotisku.

Ukázali jsme i důkaz, že jde o vydání, tzv. s erbem. Bible kutnohorská byla totiž vytištěna ve dvou edicích, první edice, s vytištěným znakem a druhá edice, zcela totožná, jen na poslední tištěné straně uvedený erb schází.

Zatímco Bible pražská je zcela bez ilustrací, vystavená Bible kutnohorská pak obsahuje i celou řadu ilustrací, dřevorytů, které byly později kolorované. Tři z ilustací pak čtenářům ukazují následující obrázky.

            Po této krátké prezentaci Bible kutnohorské přijel pomoci při instalaci výstavy i pracovník lounského muzea, ThLic. Jaroslav Havrlant, který pak při vlastní akci, jak jsem zmiňoval v předchozím článku, měl přednášku k tematu České Bible. Přítomným novinářům pak nejen přidal další informace k této knize, ale seznámil je i s dalšími dvěmi starými tisky, kterými byly Bible svatováclavská z roku 1677 a Bible hallská z roku 1766, obě zapůjčené ze sbírek lounského muzea.

Bible svatováclavská z roku 1677, konkrétně její druhý díl, Nový zákon, je barokní katolický překlad Bible z revidované latinské Vulgáty, který byl pořízen jezuity. Svatováclavská se jí říká z toho důvodu, že její tisk byl pořízen nákladem Dědictví svatého Václava. Na jejím překladu do češtiny se podíleli národně smýšlející jezuité Jiří Konstanc, Matěj Václav Šteyer (mj. autor slavného Šteyerova kancionálu, zpěvníku duchovních písní, z nichž mnohé se při bohoslužbách zpívají dodnes) a Jan Barner. Asi nejkrásnější ilustrací Svatováclavské bible je její titulní strana.

Laskavý čtenář nechť sám posoudí krásu tohoto starého, bohatě zdobeného, barokního tisku.

Ačkoliv Nový zákon tohoto vydání Bible byl označen jako druhý díl, byl vydán podstatně dříve, než díl první, Starý zákon. Snad i z toho důvodu, že šlo i o jakési konkurenční vydání Bible kralické, která obsahovala celou řadu komentářů považovaných tehdy z hlediska katolické církve za nevhodné. Přesto při překladu bylo přihlíženo i k Bibli kralické, ač výchozím textem byla čtvrtá redakce českého překladu a tridentský překlad Vulgáty.

Přispěním matky M.V.Šteyera a pražských arcibiskupů se podařilo dát dohromady potřebnou sumu šesti tisíc zlatých na její vydání.

Dalším z vystavených vzácných exponátů pak byl výtisk Hallské bible z roku 1766. Tato bible je pojmenována podle místa svého vydání. Šlo o třetí vydání této knihy tištěné jednak pro české pobělohorské emigranty, jednak tajně pašované do Čech pro přetrvávající české evangelíky a České bratry.

  Na jedné z fotografií pak můžete vidět krásně zdobenou ořízku této Bible.

A pak již došlo k uložení vzácných tisků do bezpečné prosklenné vitríny a vše bylo připraveno k zahájení výstavy s názvem Moudrost slov a krása tisků, aneb naše Bible, kterou jsme v rámci letošního ročníku Noci kostelů pro návštěvníky v kostele Nejsvětější Tojice a Čtrnácti svatých pomocníků připravili.

 Poděkování redaktoru Žateckého a lounského deníku, Zdeňku Plachému a redakci týdeníku Svobodný hlas za poskytnutí fotografií i pro účely tohoto blogu.