Takový člověk se hned tak asi nenajde. A přece se u nás z fungující rodiny dělá sociální problém. Je to tím, že se o fungující rodinu zajímá jen politika sociální. Jak je to možné?
Příliš často slýcháváme o tom, že rodiny je potřeba podporovat. S tím naprosto souhlasím, ale ne ve chvíli, kdy stát hovoří převážně o tom, kolik (on) rodinám dává. Stát totiž v prvé řadě od rodin dostává. A dostává tolik, že ani nejlepší rodinná politika nedokáže vrátit to, co se v rodinách odpracuje.
V čem je tedy rozdíl mezi podporou ve smyslu sociální potřebnosti a podporou v duchu rodinné politiky?
Především – rodinná politika se dotýká téměř všech obyvatel. Nová Zpráva o rodině uvádí, že 94 % obyvatel považuje za nejvyšší životní hodnotu „možnost žít v harmonickém vztahu s partnerem či partnerkou“. A celých 92 % lidí by chtělo mít a žít pro svou rodinu a děti.
Rodinné soužití je vnímáno jako životní hodnota, ne obtíž
Pokud stát rodiny „podporuje“ v duchu rodinné politiky, nedělá to proto, že by rodiny něco společnosti dlužily, ale proto, že stát nebo společnost dluží rodinám, a to zejména za investice do vztahů a do dětí.
Proto se nemá rodinná politika dívat na rodinu jako na sociální problém, tedy nabízet jen řešení k překonání krizí, ale má naopak vytvářet celou šíři nabídek, aby lidé mohli realizovat vlastní rodinná přání. Konkrétně se například nemá rodinná politika starat primárně o ohrožené děti, ale o to, aby rodiče uměli vytvářet takové vztahy, které děti podrží.
Více než dvojnásobek rodin s jedináčkem by chtělo mít děti dvě
A jaká opatření rodinné politiky by pro realizaci tohoto přání potřebovaly? Z pohledu stárnoucí společnosti, a tím deficitu důchodového systému, je to poměrně důležité zjištění. Jedná se o 42 % rodin, které by chtěly mít druhé dítě, ale postrádají dostatek financí a vhodné bydlení. A zde by byl prostor pro dobrou rodinnou politiku, která nechá rodinám co největší podíl jejich výdělku. K tomu se dobře hodí daňové slevy, které by mohly oceňovat výši výdělku, pokud by jejich výše byla stanovena procentem z výdělku, a ne absolutní částkou, jak je tomu dosud. (Nízkopříjmoví by, jako už dosud, uplatňili daňový bonus.)
Rodiny nechtějí pobírat státní podporu, ale chtějí být soběstačné
…tak to čteme v nejnovější Zprávě o rodině (2023). Cestu vidí v zastropování cen energií, základních potravin, obuvi a oblečení pro děti. Zejména na samoživitelky dopadá nerovnost v odměňování na stejné pozici ve srovnání s oměňováním mužů.
Rodinná politika hnojí a sociální politika hasí
Investovat do rodinné politiky se vyplatí. Rodinná politika je důležitou součástí snah o udržitelný rozvoj společnosti. Na její kvalitě záleží, jak (moc) v blízké budoucnosti budou sociální politice přerůstat problémy přes hlavu a zda budou dělat vrásky všem.
