Co bylo v době pandemické „normální“ aneb zamyšlení k Mezinárodnímu dni rodiny

Za poslední 2 měsíce vyjel zaběhlý způsob života ze starých kolejí. Najednou začala platit opatření, která měla jedno společné poselství. Že totiž: „Všude dobře, doma nejlíp“ Teď se snažíme vracet do normálního života a přemýšlíme,

jak velké budou ekonomické ztráty, co a jak bude možné nějakým způsobem dohnat či nahradit. Byla by velká škoda, kdybychom zapomněli na to, bez čeho bychom se nebyli během karantény obešli: na smysluplnost rodinného zázemí, na roli rodičů, kteří zčásti nahradili učitele a mnohdy učitele ocenili, na mezigenerační solidaritu, která zachránila nejstarší z nás.

15.května se v České republice slaví jako památný den Mezinárodní den rodiny. Co si jako Rodinný svaz ČR, organizace, která již řadu let komunikuje právě s těmito, běžnými, rodinami, přejeme?

Aby to, co bylo v době pandemické normální, za normální bylo považováno i nadále:

• Že rodina má nezastupitelné místo ve společnosti
• Že práce, kterou děláme pro rodinu, je stejně tak důležitá, jako práce v profesi
• Že do vztahů mezi rodiči a mezi generacemi se vyplácí investovat

Rodinná politika se často soustřeďuje na (již existující) rodiny s malými dětmi. Z dlouhodobého hlediska jde ale i o to, aby se mladí lidé nebáli rodinu zakládat.

Na mezinárodní konferenci o rodinné politice přednesla mladá personalistka následující apel:

„Osobnostní a profesní rozvoj a po ukončení studií i aktivní vstup na trh práce je u mladých považován za určitou normu, která je společensky pozitivně hodnocena. Naproti tomu zdaleka není normou uvažovat po studiu o rodičovství. Nízká prestiž rodičovství plyne z náročnosti péče o dítě a domácnost na mateřské a následně rodičovské dovolené. Nepřetržitá pracovní doba, ale i platové ohodnocení, které při úvaze nad prací 24hodin denně 7 dní v týdnu a délce rodičovské dovolené 3 roky vychází zhruba na 10 korun za hodinu. Při této pragmatické úvaze mladí odkládají založení rodiny na dobu „za čas“. Tedy na dobu, kdy je rodičovství a mateřství z pohledu společnosti „normálnější“. Hlavní problém je v tom, že trh práce rozhodně nenabízí ideální dobu pro rodičovství. Ideální by bylo nastavit vnímání mladých rodin jako normu pro trh práce již na státní úrovni.“

Co bude v době post - pandemické „normální“?