„Kauza Dittrichova 22“ zůstává nadále pro radnici Prahy 2 noční můrou.

Po více než pěti letech v zastupitelstvu Prahy 2 a především s ohledem na toto volebního období, si člověk už zvykl na kdejaký nonsens, ovšem nad tím, co předvedla v pondělí radniční koalice v čele s ODS, zůstává i tak rozum stát.

Když se u nás v Praze 2 vysloví „Dittrichova 22“, každému trochu znalému místních politických poměrů se nemůže nevybavit kauza machinací okolo půdních vestaveb, která odstartovala v březnu 2012 pád bývalého starosty. Soudní mlýny si daly, jak bývá obvyklé, na čas, nicméně po třech letech zprostil vrchní soud obvinění z trestného činu jak bývalého starostu, tak otce jedné z nájemkyň těchto bytových jednotek, který plnil v této kauze roli tzv. „bílého koně“. Městskou část ovšem soud současně vyzval, že u civilního soudu se může domáhat náhrady škody 2,7 milionu, která jí v souvislosti s nadstandardními stavebními úpravami půdních prostor vznikla. Podle smlouvy měla totiž městská část realizovat pouze hrubou stavbu, což se v tomto případě nestalo, dostavbu měl financovat nájemce a tyto investice si „odbydlovat“ sníženým nájemným 50 Kč/m2.

Současné zastupitelstvo se rozhodlo škodu nevymáhat, což zřejmě povzbudilo nájemce půdních vestaveb natolik, aby požádali o revokaci usnesení z roku 2012, které jim znemožnilo si v budoucnu bytové jednotky odkoupit. Dům Dittrichova 22 byl totiž v roce 2011 zařazen na seznam obecních domů určených k prodeji.

V pondělí 30.května 2016 se o dalším osudu tohoto domu hlasovalo nadvakrát. Nejprve byl předložen návrh prodat dům po bytových jednotkách, což mělo být pro městskou část ekonomicky výhodnější než prodej celého domu družstvu. V této ekonomické kalkulaci se ovšem předjímalo, že na základě následujícího usnesení bude možno nájemcům odkoupit i inkriminované půdní jednotky. Předpokládaný výnos by tak činil 66 milionů. Dlužno ovšem podotknout, že do tohoto domu bylo v období 2009-2014 investováno (bez půdních vestaveb) cca 20 milionů korun, což představuje vysoký nadstandard. Otázkou proč zrovna do tohoto domu, navíc ještě v době, kdy už byl dům určen k prodeji, nechť si každý zodpoví sám. V souladu s koaliční smlouvou se proto tento dům stal jednoznačným adeptem na úplné vyřazení z prodeje. Výnosy z pronájmu bytových jednotek činí přitom cca 1,8 milionu Kč/rok. Odpadlo by tak i etické dilema, zda umožnit odkoupení půdních bytových jednotek, jejichž vznik s sebou nese pachuť nekalého počínání, byt toto nebylo nakonec kvalifikováno jako trestný čin. Ovšem tahle logicky se nabízející varianta, kterou jsem v pondělí zastupitelstvu navrhl, neprošla. Proti logice stál nepochybně i fakt, že oprávněnými nájemci k odkupu bytu je i rodina člena výboru koaličního spolku OSB a současně nově zvoleného člena dozorčí rady městské obchodní společnosti "Správa nemovitostí Praha 2 a.s."

Jak to tedy všechno nakonec dopadlo? Koalice zvolila zcela neomylně tu ekonomicky nejhorší variantu: prodej po bytových jednotkách bez  tzv.půdičkářů: výnos z prodeje části domu, do kterého bylo investováno 20 milionů, se tedy předpokládá pouhých  44 milionů. A v rámci společenství vlastníků zůstanou na bedrech městské části pouze ti nájemci, kteří budou i nadále platit v centru Prahy městské části 50 Kč/m2.

Tak tomuhle říkám kšeft, paní místostarostko Mazancová!

Vítejte v Praze 2.