Hledá Česko prezidenta anebo recept na pomazánku?

V posledních dnech se stále více utvrzuji v tom, že prezidenta nikoli. Volba hlavy státu se zvrhla v reality show, kde ovšem k vyjádření svých názorů dostávají samotní finalisté soutěže minimální prostor. 

Mediální prostor opanovali především „mediální experti“ či odborníci na reklamu. Ano, žijeme v době, kdy i politický úspěch se odvíjí od dobře cíleného marketingu, méně už od vizí a idejí. Bohužel.Často se totiž jedná spíše o podomní prodej pouhých iluzí, podpořený ovšem bombastickou reklamou a úderným heslem, nejlépe na billboardech a plakátech, kterými se oblepí celá země. Marginálií se naopak stává požadavek na morální integritu kandidátů, anebo chcete-li: obyčejnou lidskou slušnost, což by měla být samozřejmost.  

Tzv. „mediální experti“ jsou samostatnou kapitolou současné reality show se zavádějícím názvem „Česko hledá prezidenta“ . Jedná se o šamany, kteří umí kupříkladu bez zaváhání predikovat, kdo koho si v dalším díle pořadu „namaže na chleba“, aby nás pak po úterní „Aréně Karla Voříška“ na TV Prima oblažili nekonečnou diskuzí, nakolik byla pomazánka tlustá a dostatečně výživná anebo zda jsme zkonzumovali jen suchý krajíc. Vážení a milí spoluobčané, skutečně si myslíte, že zásadní kvalifikací pro prezidentský úřad je tloušťka pomazánky na pečivu, naservírovaném v putyce IV. cenové skupiny?

Výzkumníci veřejného mínění tvrdí, že před druhým kolem prezidentské volby se „hraje“ o hlasy nerozhodnutých voličů pánů Pavla Fišera, Michala Horáčka a Marka Hilšera. Jsem jedním z těchto voličů, ovšem rozhodnutí, koho volit v kole druhém, padlo v mém případě již před kolem prvním.

Ve finále soutěže „Česko hledá prezidenta“ dám svůj hlas morální integritě a obyčejné lidské slušnosti a dal bych ho proto i komukoliv ze zmíněných pánů. A pokud by pan Drahoš v příští televizní debatě z nervozity náhodou spolkl v přímém přenosu své (údajně falešné) brýle, nic se na tom nezmění.

Toast s pomazánkou, byť  třeba z pravého ruského kaviáru, si rád odpustím.