Lidská povaha je skutečně zvláštní a dokonce sám člověk je zvláštní živočišný druh. Dokázal se díky svým vynálezům a objevům přemnožit do neskutečných šesti miliard. V poslední době se ale lidstvo dostalo etapy, kdy se z člověka moudrého, začíná stávat „člověk hrbatý“ nebo „člověk sedící“.
Naše čím dál více lenošná společnost je zvyklá na obrovská obchodní centra. Lidé nasednou do svých aut, nakoupí věci, které ani nepotřebují, a odjedou domů. Existují ve společnosti však i zvláštní jedinci, kteří chodí koupit chleba do pekařství, baterku do elektry a jsou překvapeni, když zjistí, že se ve městě bude stavět další supermarket v místě, kde již stojí další čtyři. Ať už se ale super- hyper- nebo jakýkoliv jiný market postaví kdekoliv, bez auta do obchodu neuděláme krok. Přiznejme si to! V minulosti měl člověk výpravu do obchodu a zpět dokonce i jako slušnou procházku, při které si neúmyslně zacvičil a nepotřeboval chodit do nějakého fitness centra. Není tak divu, že fitness centra začala vznikat až v poslední době. Před několika lety by se nejspíš neuživila.
21. století nám přináší stále do života nové a nové vymoženosti. Když ji má on, musím ji mít i já. Soused má nové auto, tak proč my bychom taky měli mít pořád tu starou „popelnici“? Předhánění v nejnovějších modelech je v dnešní době na denním pořádku. Pokud člověk nemá něco, co ten druhý považuje za samozřejmost, tak prostě není „in“ a už vůbec není „cool“. Je prostě „out“.
A tak co hrozného nás může potkat v tak báječném století jako je právě to jednadvacáté? Nejhorší pro celou naši společnost mohou být výpadky proudu a nedostatek elektřiny. Když v dnešní době vypadne proud, nefunguje nic, absolutně nic. Co má v takové situaci člověk dělat, když netráví čas jinak než u televize nebo počítače? A co teprve dnešní mládež, která vyrůstá na počítačích a internetu a bez těchto věcí si normální život nedovede představit? Není proto divu, že se neustále staví nejrůznější elektrárny, které by nedostatku elektřiny měly zamezit a možná i výpadku. U nás se nejvíce staví solární elektrárny. Vynikající vynález ale nemá „malou“ chybičku? Naši zákonodárci odhlasovali zákon, takže se stavba solárních elektráren stala výhodným byznysem, na kterém si investoři velice vydělají. Avšak naši poslanci si nejspíš (jak je jejich zvykem) neprostudovali žádné podklady o solárních elektrárnách, a tak není divu, že odhlasovali něco, co by jinak neodhlasovali. Výkupní cena elektřiny ze slunce je totiž mnohem vyšší než elektřina z ostatních elektráren. Když tedy roste počet solárních elektráren, roste i cena elektrické energie. To jsou základy matematiky – přímá úměrnost. Naštěstí vláda rapidnímu zdražení zamezila a zavedla tzv. srážkovou daň. Ta se týká všech investorů, kteří své megalomanské solární elektrárny postavili na rozsáhlých polích. I v okolí našeho města vyrostlo několik těchto „hrůz“, které nejenže hyzdí přírodu, ale zároveň také zabírají do té doby obdělávanou úrodnou půdu. Obce bohužel v takové nabídce od investora nevidí nic jiného než peníze do rozpočtu obce, a tak nám na polích stále rostou a rostou nejen solární elektrárny, ale i nová obchodní centra, továrny a parkoviště. A tak se ptám, budeme mít za pár let, co jíst? Každý z nás možná bude rád, když si vypěstuje ovoce a zeleninu na vlastní zahradě.
