ČNB jako neomezené teritorium prezidenta

Mezi změny ústavy, které mají omezit prezidentovy pravomoci, zařadila Sobotkova vláda také jmenování členů Bankovní rady. Nově u něj má být zavedena kontrasignace. Zeman s tím ale nesouhlasí, přestože ještě před patnácti lety stál na druhé straně barikády a snažil se o něco podobného.

Psal se rok 2000. Doba opoziční smlouvy, menšinová vláda sociální demokracie v čele s premiérem Milošem Zemanem, která chtěla několikrát oklikou měnit ústavu a nastolit nové politické pořádky do budoucna.

V případě centrální banky měla členy Bankovní rady navrhovat prezidentovi vláda, rozpočet ČNB by měl mít dvě poloviny, z nichž o jedné by rozhodovali politici a dále zaváděla povinnost ČNB dohadovat se s vládou na inflačním cíli a na režimu kurzu vůči zahraničním měnám. To zmiňuje ve své knize „Vládneme, nerušit“ Erik Tabery.

Změny pravomocí nešly ale přes novelu ústavy, ale zákona o ČNB, což odporovalo a dodnes odporuje české ústavě. „Domnívám se, že náš ústavní pořádek unese, když bude schválen zákon o ČNB a několik týdnů poté bude provedena nezbytná formální úprava,“ prohlásil Vlastimil Tlustý, jak uvádí Tabery ve své knize. Formálními úpravami je myšlena změna ústavy.

Není divu, že proti takovému obcházení ústavního pořádku podal prezident Havel ústavní stížnost a uspěl. Podivný zákon musel být zrušen.

Nyní se chystá také změna jmenování členů Bankovní rady, nicméně už ne formou zákona o ČNB, ale změnou ústavy – tedy jediným možným procesem. Ke jmenování by měla být nutná kontrasignace. Prezident Zeman označil tuto změnu za špatnou, že se tím bude politizovat ČNB. Jeho patnáct let staré změny ovšem šly, jak jsem nastínil, ještě mnohem dál.

Spolupodepisování nebo politické rozhodování provází celou státní moc a všechny její kontrolní, méně či více nezávislé orgány. Ústavní soudce musí prezidentovi schválit Senát. U NKÚ se musí hlava státu řídit návrhy Poslanecké sněmovny.

Nejde tak o nic jiného než o boj o větší pravomoci jedné a druhé strany. Když byl Zeman premiér, chtěl mít na centrální banku alespoň nějaký vliv, teď když je prezident, nechce ztratit absolutní vliv, jaký čeští prezidenti mají. Sama hlava státu je navíc také politikem, takže jakékoliv její rozhodnutí je rozhodnutím politickým. Jeho neomezená moc kohokoli si najmenovat do centrální banky a navíc přímo určit, kdo bude guvernér a kdo viceguvernér, může být do budoucna i pravomocí nebezpečnou. Prezident, ať už Havel, Klaus, nebo Zeman nebyl a není v této věci nijak kontrolován.