Od Boženy Němcové k ústavě. Situace je vážná, měli bychom s tím konečně něco dělat, další generace nám určitě nepoděkují.
Také jste se setkali s podivným úšklebkem cizince, který chce přečíst tak líbezný výraz jako je například Brno či Hrdlořezy? Moc by mne zajímalo, zda je čeština opravdu tak těžce vyslovitelná, jak se naši zahraniční přátelé tváří. Dalším děsivým důvodem k napsání tohoto blogu pro mne bylo čtení Velké knihy moravských pohádek dětem před spaním. Po několika večerech jsme ji museli odložit, samá stará slova, obtížně vyslovitelná a obtížně pochopitelná.
Nedalo mi to a zkusil jsem empiricky změřit, zda je čeština opravdu tak strašná, jak vypadá. Jazykozpytci nám rozčlenili hlásky na souhlásky a samohlásky, to čtenáři asi nemusím objasňovat. Jsou dokonce písma, kde se zapisují pouze souhlásky - jako je například hebrejština. Bez samohlásek to však v češtině většinou nejde, protože se lépe vyslovují. Vzal jsem tedy pár textů a porovnal, jak se ve slovech střídají souhlásky se samohláskami.
Na začátku zpracování jsem slova diskriminoval. Vyloučil jsem číslice a dále jsem vybral jen ta slova, která mají více než jeden znak. Tato slova jsem rozčlenil na dobře vyslovitelná a špatně vyslovitelná, podle toho zda se ve slově vyskytují dvě souhlásky vedle sebe. Taková slova považuji za špatně vyslovitelná. U dobře vyslovitelných slov se pravidelně střídají souhlásky s jednou čí více samohláskami.
Z podílu špatně vyslovitelných na celkovém počtu slov pak počítám index krkolomnosti. Věta "Máma mele Emu", má všechna slova dobře vyslovitelná, index je roven 0%. "Strč prst skrz krk" obsahuje jen souhlásky, index má roven 100%. Skriptem, který tento index spočítá, jsem prohnal několik textů, které jsou legálně dostupné na internetu.
Výsledek je šokující, ostatně posuďte sami:
|
|
|---|
|
|---|
|
|---|
|
|---|
|
|---|
|
|---|
|
|---|
| 43,32% |
|---|
|
|---|
|
|---|
|
|---|
| 44,50% |
|---|
|
|---|
|
|---|
|
|---|
| 48,18% |
|---|
| blog |
|---|
|
|---|
|
|---|
| 52,65% |
|---|
|
|---|
|
|---|
|
|---|
| 54,08% |
|---|
| blog |
|---|
|
|---|
|
|---|
| 55,80% |
|---|
| blog |
|---|
|
|---|
|
|---|
| 58,76% |
|---|
|
|---|
|
|---|
|
|---|
| 65,45% |
|---|
/Omlouvám se za to strašné formátování, ale grafické možnosti tabulek v této blogovací službě jsou dost mizerné./
Co z toho vyplývá? Úplně nejhůře čitelný text je ústava. Hrůza mnou cloumá nad následky tohoto zjištění - obtížně ji budeme číst dětem před spaním či ještě hůře ji budou recitovat cizinci. Ostatně špatně dopadly všechny současné texty, vítězem je Čapkova Bílá nemoc a Babička Boženy Němcové. V čem to je? Že bychom si s pokrokem a civilizací vymýšleli čím dál složitější texty? Nebo jsou kombinace písmen pro dobře vyslovitelná slova už vyčerpaná? Nebo je to výběrem textů? V každém případě jsou to strašlivá čísla.
Co s tím? Navrhuji shluky souhlásek doplňovat samohláskami. Praha by se mohla přejmenovat na Piraha, Brno třeba na Barono, příjmení Strbačka, kde jsou dokonce 4 souhlásky, na Sitarobačaka. Myslím, že společná Evropa by to ocenila minimálně u zeměpisných názvů, jmen a příjmení.
Tomáš Osičoka
