Francouzský prezidentFrancois Hollande očekává, že arabsko-izraelský konflikt vyřeší rezoluce RB OSN. Ta by měla podle něho jasně definovat cíl mírových vyjednávání.Řekl tona tiskové konferenci po pátečním (19. 9. 2014) setkání s předsedou arabské autonomie Mahmúdem Abbásem. „Mírové rozhovory už trvají příliš dlouho a řešení je v nedohlednu“, řekl francouzský prezident a slíbil peníze na rekonstrukci Gazy.
Předseda Abbás poukázal na „diplomatické benefity, které by mohl Izrael získat přijetím Arabské mírové iniciativy“. Jaké by to byly výhody? Co by Izrael získal? Abbás uvedl:
„Arabská mírová iniciativa deklaruje, že všechny arabské a muslimské země (57) jsou připraveny uznat Izrael a okamžitě s ním navázat normální diplomatické vztahy. Na oplátku by se Izrael stáhl z arabských okupovaných území. Jsme rozhodnuti postoupit vpřed a politickým procesem spolu s mezinárodní diskusí dosáhnout práva v prospěch našeho lidu, aby skončila izraelská okupace v přesně stanovené lhůtě. Nadešel čas zastavit izraelskou politiku apartheidu, kolonizace a konfiskace půdy na Západním břehu včetně východního Jeruzaléma.“
Abbásova drzost je nehorázná a arabské „mírové“ iniciativy jsou průhledné. Chce-li Abbás dosáhnout míru, musel by na prvním místě rozpustit svou teroristickou Organizaci pro osvobození Palestiny. Ta byla totiž založena už v roce 1964, tzn. tři roky předtím, než Izrael osvobodil území, okupované Egyptem a Jordánskem. Gramotnému člověku z toho plyne, že Arabové chtěli prostřednictvím OOP zničit židovský stát Izrael, který byl řádným členem OSN. Nic jiného tehdy k „osvobozování“ nebylo. Jestliže je svět v tom „osvobozování podporuje, stává se spolupachatelem zločinu genocidy ve stádiu pokusu.
Je politování hodné, že s tím arabským pokrytectvím svět spolupracuje. Arabové nezměnili svou Chartu, vyzývající k likvidaci Izraele a nezměnili ani své myšlení. Důkazem toho je nejen oficiální, systematická protižidovská propaganda na území arabské autonomie, ale hlavně skutečnost, že se Abbás a spol. nezdráhali uzavřít smlouvu s islámským teroristickým hnutím Hamás.
Uplynulých 66 let od vzniku Izraele prokázalo, že arabská autonomie není životaschopná, je závislá na zahraniční pomoci a 68 % obyvatel samosprávy by dalo přednost vládě Hamásu. Představitelé Hamásu se netají tím, že zničení Izraele považují za náboženský úkol. Ve stejném duchu prohlásil 19. 9. 2014 íránský diplomat Abbas Araghchi v Radě bezpečnosti, kde se projednával vznik mezinárodní aliance pro boj s islámskou organizací Islámský stát: „Zničení IS je podmíněno odchodem Izraele z Palestiny, její zánik je vázán na ukončení izraelské okupace arabského území.“ Možná svět na takové nemorální vydírání přistoupí a „hodí Izrael přes palubu“. V silách civilizovaných zemí je vypořádat se s brutálními islámskými zabijáky z IS, aniž by potřebovali pomoc islámského Íránu.
Z toho plyne jediný závěr: na území Judeje a Samaří n e s m í vzniknout žádný samostatný a suverénní arabský stát! Byla by to smrtelná hrozba pro Izrael. Pravdivě to vyjádřil profesor Karlovy univerzity v L.N.: „Politická korektnost je cesta do pekel.“
