Před 120 léty zasedal první židovský parlament

Minulý týden tomu bylo 120 let, kdy ve švýcarské Basileji zasedal ve dnech 27. – 31. srpna 1897 první židovský parlament.

Tehdy se konal I. sionistický kongres, dnes bychom řekli parlament. Bylo to první všeobecné židovské shromáždění od zničení Jeruzaléma v roce 70, který svolal vídeňský Dr. Theoder Herzl. Kongresu se zúčastnilo 204 delegátů ze sedmdesáti zemí.

Přední židovští představitelé už měli za sebou několik konferencí o budoucnosti židovského národa v Evropě, např. v letech 1884. 1887 a 1889 v polských Katovicích. Od roku 1890 dostalo hnutí židovských národních buditelů pojmenování s i o n i s m u s.

Po kongresu v Basileji následovalo do vzniku Státu Izrael v roce 1948 dalších 22 kongresů. Do roku 1901se židovské kongresy konaly každoročně, od roku 1903 každý druhý rok, z toho 9 kongresů se konalo v Basileji. Ten srpnový v roce 1897 svolal Theodor Herzl a delegáti řešili tři základní body: území budoucí vlasti, politické struktury a evropský model vyřešení židovské otázky v ne-evropském regionu.

Úvodní projev přednesl Dr. Karpel Lippe, židovský doktor a publicista z Rumunska, předseda světového sionistického kongresu. Po 15 minutových ovacích předal slovo charizmatickému Theodoru Herzlovi.

„Chceme dnes postavit základní kámen domu, který jednou převezme židovský národ“, začal Herzl svou řeč. Delegáti dobře znali jeho definici sionismu: „Sionismus je návrat k židovství ještě před návratem do židovské země.“

„Kdybych měl popsat basilejský kongres jednou větou, znělo by to takto - V Basileji jsem založil židovský stát“, prohlásil později Herzl. Na kongresu se ovšem o vytvoření státu ještě nemluvilo, protože se počítalo s tím, že uvnitř mohou být carští agenti a špioni osmanského sultána.

Britský spisovatel a dramatik Izrael Zangwill popsal své dojmy z kongresu slovy: „Židé sedávali při řekách babylonských a oplakávali ztrátu Sionu, v Basileji se rozhodli už neplakat.“  

Návrh území pro židovský domov ve východoafrické Ugandě nenašel mezi delegáty podporu. Velkou většinou byla přijata Palestina. Hebrejština coby jazyk budoucí vlasti měla v debatách tak velkou podporu, že už na sionistickém kongresu v roce 1911 se odpolední rokování konalo hebrejsky.

Na posledním kongresu před II. světovou válkou v srpnu 1939 v Ženevě měl tehdejší předseda sionistického kongresu Chaim Weizmann jediné přání: „Aby se všichni opět setkali živí.“ Před rokem 1939 tvořili židovští delegáti výraznou většinu.

První sionistický kongres po skončení války se konal v roce 1946 v Basileji a byl to také kongres poslední před vznikem Státu Izrael. Na kongresu bylo delegátů z východní Evropy jen 55. Z celkového počtu 375 byla většina z USA a z Palestiny. Od roku 1951 se sionistické kongresy konají v Jeruzalémě.