- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Podle Guterrese muselo od povstání rebelů proti vládě Bašara Assada v roce 2011 opustit své domovy přes 3 miliony syrských obyvatel. Novinářům Guterres řekl:
„Musíme pochopit, že za osud těchto uprchlíků nese odpovědnost celé mezinárodní společenství a přispět musí všichni. Ne jen penězi Jordánsku a Libanonu, ale také přijetím uprchlíků. Humanitární krize mezi uprchlíky na Blízkém východě je globální bezpečnostní hrozbou.“
Jordánská královna Rania si postěžovala: „Hostitelské státy poskytují uprchlíkům potraviny a přístřeší, ale vzdělávání dětí uprchlíků se zanedbává. Světové společenství dodalo OSN pouze polovinu z potřebných 3 miliard dolarů. Když se válečný prach usadí, děti uprchlíků budou potřebovat vzdělání a rodiny rekonstrukci poškozených domů. Nejhodnotnějším darem těmto dětem je zajistit jim vzdělání.“ Tolik zpráva agentury Reuters z 15. 10. 2014.
V čem vidím u socialisty Antónia Guterrese drzost? Evropa krizi s uprchlíky nezavinila. Krize je důsledkem vzájemného brutálního vraždění vyznavačů islámu a proto by ji měli řešit a hlavně financovat islámské státy. Mají k tomu k dispozici miliardy dolarů z ropy a rozsáhlá území, kam mohou umístit uprchlíky. Islámských států je 52 a arabských 22. Uprchlíci nemusí čerpat dávky z daní evropských pracujících. Evropané blízkovýchodní země nedevastují a není to případ živelné pohromy. Nehledě k tomu, jak se muslimští přistěhovalci v Evropě chovají. Jen ať si je islámské státy rozeberou mezi sebe.
S tou stížností jordánské královny na vzdělání dětí to asi bude také trochu jinak. Zprávy OSN o rozvojových zemích popisují čtyři roky po sobě situaci v arabských zemích jako žalostnou. Mají největší míru negramotnosti a největší nedostatky v dodržování základních lidských práv a svobod na světě.
Další články autora |