Dvacátý konec mistrovství světa ve fotbale

„Fotbal je hra, kterou hraje dvaadvacet lidí a kterou vždycky vyhrají Němci,“ tak znějí slova někdejšího anglického reprezentanta Garyho Linekera, která během uplynulého měsíce získávala stále jasnější obrysy, aby nakonec byla stvrzena finálovou výhrou Němců nad Argentinou. Brazilské mistrovství však nabídlo fanouškům více věcí k vidění. 

Obhájci titulu ze Španělska měli již po prvních dvou zápasech ve skupině jistotu neúčasti v osmifinále (prohry s Nizozemskem 5:1 a s Chile 2:0). Kostarika, která hrála ve skupině spolu s Anglií, Itálií a Uruguayí, inkasovala jediný gól (z penalty) a se sedmi body vyhrála skupinu D. Angličané inkasovali čtyři branky a s jedním bodem skončili na dně skupiny D. Uruguayec Luis Suárez v zápase o druhé postupové místo proti Itálii kousl protihráče Chielliniho, Uruguay zápas nakonec vyhrála a postoupila, ale Suárez si vysloužil devítizápasový reprezentační distanc, pokutu 2,2 milionu korun a čtyřměsíční zákaz fotbalové činnosti, i přes tento (třetí) zkrat v kariéře se Suárez stěhuje za zhruba 70 milionů liber z Liverpoolu do Barcelony. Fotbalistům Kamerunu a Ghany přišel zážitek z účasti na MS málo a hráči obou týmů se dostali do konfliktu se svými nadřízenými kvůli nízkým finančním odměnám za zápasy. V kamerunském týmu došlo až na vyšetřování, někteří kamerunští hráči jsou podezřelí z ovlivňování zápasu s Chorvatskem (prohra 0:4). V duelu Francie s Hondurasem se ke slovu poprvé dostala moderní technologie – video – která monitoruje brankovou čáru. Ani Cristiano Ronaldo v týmu nezaručuje úspěch, Portugalec si na turnaji připsal jeden gól a jednu asistenci ve třech zápasech a poté se odebral na letiště, na úkor Portugalska postoupili Američané. Potenciální černí koně turnaje Belgičané ukázali, že jsou zatím jen hříbata, Belgie byla na mezinárodním turnaji poprvé od roku 2002, a do budoucna ambiciózní tým tak potřeboval spíš nabrat zkušenosti. Belgičané sice vyhráli všechny zápasy ve skupině a nakonec i v osmifinále, ale předváděná hra zůstala za očekáváním a ve čtvrtfinále vystavila Belgii stopku Argentina.

Po výhrách v osmifinále s Chile (1:1, 3:2 pen.) a ve čtvrtfinále s Kolumbií (2:1) věřili brazilští fandové ve zlato čím dál víc, hodně hlasitý nesouhlas ale vyjádřili Němci, kteří již po půlhodině semifinále vedli 5:0, nakonec vyhráli 7:1 a poslali Brazilce do boje o bronz. Nizozemci ještě v 87. minutě osmifinále prohrávali s Mexikem o jeden gól, postup nakonec Nizozemcům zajistil Sneijder s Huntelaarem, a Nizozemci tak prošli do zdánlivě lehkého čtvrtfinále s Kostarikou, kterou ale udolali až po penaltách. Penaltová štěstěna je opustila v zápase s Argentinou, Nizozemci tak následovali Brazilce do zápasu o třetí místo.  Argentina vstřelila během play-off jedinou branku v základní hrací době (celkem vstřelila dvě) a po penaltách s Nizozemskem postoupila do finále. Německo se v osmifinále postavilo útočně laděným Alžířanům, v dalším kole úspěšně čelilo Francouzům a postoupilo do semifinále, po kterém se někteří Němci brazilským fotbalistům za utrpěný debakl omlouvali.

V zápase poražených semifinalistů chyběl Brazilec Neymar, který už ve čtvrtfinále utrpěl zlomeninu obratle, do základní sestavy se naopak vrátil pro semifinále vykartovaný obránce Thiago Silva a byl to právě on, kdo již ve druhé minutě zápasu donutil rozhodčího odpískat penaltu pro Nizozemce, kterou proměnil Van Persie. Brazilská obrana se oproti semifinále nezpevnila a ani útok, ve kterém se místo Freda objevil Jô, nebyl efektivnější. Toho všeho dokázali Nizozemci využít, vstřelit 3 branky, vyhrát, odnést si bronzové medaile a ještě více rozesmutnit celou Brazílii. I ve finále se střetl tým z Evropy proti týmu z Jižní Ameriky a stejně jako v předešlém zápase se radoval evropský tým. Argentinskou silnější stránkou byla možná překvapivě obrana, která držela německé střelce na uzdě, naproti tomu argentinský papírově silný útok se nedokázal prosadit z rychlých protiútoků. Finále tak po bezbrankových devadesáti minutách dospělo do prodloužení, které ve 113. minutě rozhodl střídající Götze, a Německo se tak díky němu mohlo po 24 letech radovat z trofeje pro mistry světa.

Fanoušci mezinárodního fotbalu se mohou těšit na rok 2016, kdy se ve Francii bude konat EURO, na kterém bychom (snad) měli vidět i náš národní tým – počet účastníku turnaje se rozšiřuje z původních 16 týmů na 24. Další měření sil fotbalového světa se v roce 2018 uskuteční v Rusku a prozatím vzdálenou budoucností je mistrovství světa ve fotbalové zemi s příznivými klimatickými podmínkami – Katar 2022.