Možná si taky někdy uvědomíte, jak moc si lidé stěžují na svoji ekonomickou situaci tady v Čechách. Naše země leží vedle světového leadera ekonomiky a tak nám jasně musí připadat sousedovic tráva zelenější. Přesto tušíme jakýsi paradox, že přestože se máme nesrovnatelně či nesouměřitelně lépe než v minulosti, subjektivní pocit nedostatku je denní zkušeností spousty lidí. Ano máme se lépe, ale pocitově se málokdo cítí jako boháč. Aneb od kdy začíná tento pocit?
Pocit nedostatku musíme brát vážně, není to přeci jen pomýlení naší představivosti, ale zkušenost milionů lidí. Přestože “objektivně” to tak nemusí být. Ale kde je ta objektivita?
Pokud bych vzal pocit nedostatku vážně, ptal bych se, co lidem skutečně chybí? Čeho se nám nedostává? Co je to, co spouští tento pohled na svět. Jak to, že si stále připadáme chudí?
Když dáte chudákovy dobré auto, přestane být chudákem, nebo z něj jen bude chudák s novým autem?
Myslím, že se nám opravdu hodně nedostává a chybí nám mnoho a to především na spirituální a hodnotové rovině. Pocit chudoby je myslím zcela správný a logicky nemůže zmizet s mercedesem na zahradě, protože to bohatství má i nemateriální kořeny. A kdo to nevidí, nemůže nikdy nasytit tu nekonečnou touhu.
Můžeme se přežrat, vykoupit všechno, co naše oči uvidí či závidí a přesto se pro nás kvalitativně nic nezmění.
Hledat bohatství je důležité. A v rámci toho zaměřit svůj zrak na vnitřní hodnoty a spokojenost, na kvalitu vztahů a lidí, na detaily všedního dne, na myšlenky či kulturu, to není málo.
Bohatství je relativní, ale prožitky nikoliv. Nikdy si nemůžeme být jistí, tím, co máme, ale můžete si být jisti, tím, co prožíváte. Co zažíváme. Jak se vlastně dneska máme? V tom omezeném čase, co nám byl dán. Je to, jako bychom čekali v čekárně a záleží na nás, jak ten čas budeme trávit. Třeba jako chudáci, kteří jimi celý život byli, I když si koupili nové auto na splátky. Bez hrdosti, bez vědění, bez kultury, bez morálky. To je skutečná ostuda. A při tom, stačilo tak málo. Otočit svůj zrak do vnitra sebe sama a začít hledat poklady srdce a mysli.
