Vložky zdarma? Komu to pomůže?

Skotsko údajně závadí bezplatný přístup k menstruačním potřebám. Babiš zároveň požádal Schillerovou, aby našla podobné řešení. Je to dobrý nápad?

Po tom co jsem si všiml, že se opozice nálepkuje způsobem “jen závidíš, že to zdarma dostanou ženy a ne ty” jsem se rozhodl napsat tento článek. 

Část první: Jsou zdarma?

Přiznejme si, že zdarma je trochu zavádějící. Je něco, co dostanete po tom, co zaplatíte zdarma? Pokud ano, pak je všechno zdarma.
Já se kloním k tomu, že ne.
Přesnější formulace by asi byla “povinně placené vložky”. Zkusím trochu hádat a doufám, že nebudu znít jako konspirační teoretik, když řeknu, že tomu politici asi říkají “zdarma” než “povinně placené” spíš kvůli tomu, že to zní líp pro voliče a že si s nějakou přesností asi nelámou hlavu. A že upřímnost asi nebude nejvyšším cílem úspěšného politika.

Část druhá: Je fér “narovnávat” biologické nerovnosti?

Jak by mohlo jen být narovnávání stavu nefér?
Inu, já si myslím, že biologických nerovností se dá najít nekonečně mnoho. Každý je nějaký. Někdo vyhraje genetickou loterii, někdo ne. Nicméně se nedá říct, že by někdo měl objektivně výhodnější stav, než někdo jiný. Nedá se to měřit!
Nerovnost může být i když bude někdo méně atraktivní, méně inteligentní a mít výbušnou povahu. Ač to jsou věci, se kterými může něco udělat, vycházejí z jádra, které ovlivnit nemohl. Takový člověk má nevýhodu oproti lidem, kteří takoví nejsou. A proč o tom mluvím? Stejně tak i žena nemohla ovlivnit, že bude ženou. Nicméně, i přes tato negativa, pořád na tom může být lépe, než někteří jiní lidi (asi jak která), kteří mají jiná biologická negativa. Tedy narovnávat jedno, ale nenarovnávat druhé, je proti celkové “rovnosti”.
Tak se nabízí otázka, jak narovnat úplně všechno a zda je to vůbec vhodné zkoušet. Po zkušenosti se socialismem, kdy idea byla, že bude všechno rovné (která jaksi neprošla první úrovní kritického myšlení přes otázku “Kdo o tom ale bude rozhodovat?”, tedy nerovnost rozhodnutí) si myslím, že asi není třeba rozvádět, jestli narovnávat všechno je dobrý nápad. Není to měřitelné a nejde rozlišit do jaké míry nás ovlivňují biologické predispozice a do jaké míry naše vlastní snaha.
Samozřejmě u dámských potřeb je jasné, že to je čistě biologická potřeba. Nicméně, jak jsem zmiňoval, biologicky mohou být zvýhodněny v jiných sférách a nedá se celkově říct, že jsou na tom celkově hůř. Žena může být biologicky znevýhodněna potřebou těch pomůcek, ale zároveň může být atraktivnější než jiný muž a to jí může přinášet víc peněz než tomu muži. Fakticky vzato v takovém případě pak ten muž nemusí být zvýhodněný biologií, a přesto by ji ještě musel platit něco, aby narovnal “nedostatky”, které jsou ve skutečnosti dohromady v jeho neprospěch. To není moc “narovnání”.
Já jsem proponentem toho, že tyto umělé narovnávání a redistribuce jsou extrémně špatný nápad. Nenarovnávají se na základě potřeb, ale na základě voleb, což není rovné. Tedy i když idea může být, že narovnáváme nějakou biologickou nedokonalost, tak to není to, co se děje. 

Realita je taková, že hlasujeme podle toho co se nám líbí  a s narovnáváním čehokoliv to nemá vůbec nic společného.

Část třetí: Prakticky to je ještě horší nápad, než to vypadá!

Hra se záporným součtem

Takový možná nepěkný termín z teorie her, ale nebojte, pro ty co ho neznají v krátkosti vysvětlím. Hra se záporným součtem znamená, že celkové ztráty a celkové zisky jsou pod hodnotou nuly. Jednodušeji řečeno: Vybere se víc peněz, než kolik se daruje (v tomto případě v podobě vložek).
Což už je výrazně odlišné od toho, jak se to prezentuje, tedy jako něco zdarma a lidi, kteří to nedostanou jen závidí… to totiž implikuje hru s kladným součtem (vlastně společnost dostává víc než kolik se ztratí… protože se jaksi do té rovnice úmyslně ignoruje ta část kolik společnost ztratí).
Tady bych řekl, že je zakopaný pes, proč socialismus nefunguje. Tedy abych byl přesný jeden z psů. Socialismus je postavený z velké části jen na redistribucích, které jsou z principu hrami se záporným součtem (někdo je musí redistribuovat a někdo to musí vymáhat a ti lidé za to chtějí mít zaplaceno).

Už z dat Českého statického úřadu vyplývá, že ta redistribuce je pěkně drahá. Upozornil na to ekonom Petr Bartoň, kde každých 100 Kč, kterých se vybralo na mimořádnou okamžitou pomoc stálo 180 Kč. To není vůbec malý rozdíl, je to skoro dvojnásobek.
“Vezmeme lidem peníze a z nich jim něco přes půlku vrátíme a nazveme to rovnost.”
Nejenže narovnáváme něco, co narovnáním vůbec nemusí být, ale ještě to stojí nesmyslně hodně peněz. Které zaplatí ti lidé.

Rodina

Zkusme nezapomínat na rodiny. Tam obvykle jsou muži i ženy. No a ti obvykle do velké míry mají společné peníze. Problém je, že v kombinaci s hrou se záporným součtem to je docela neplecha. Krátce řečeno: když budou vložky stát 100 Kč a budeme je nakupovat z rodinných financí, tak nerovnost vůči ženě není v tomhle žádná.
Jenže protože si nějaký politik či aktivista usmyslí, že je to nerovné, tak nás donutí povinně platit třeba 180 Kč, na to, aby nám je koupil. Reálně tak ochudí naší rodinu o 80 Kč pro žádný benefit. A vězte, že manželka nebude šťastná, když jí někdo pomůže tím, že jí sebere 80 Kč.
Bohužel se to ale schovává za pěkná slůvka. Tedy to, že nám seberou 80 Kč není vlastně sebrání 80 Kč, ale je to vlastně milosrdný dar, za který bychom měli být vděční.

Alternativy

Další věcí je, když zákazník nevidí cenu těch vložek, tak není problém s nimi plýtvat. Dneska jsou alternativy, např. menstruační kalíšky. A rozhodnutí sestává z více faktorů. Žena pak může zhodnotit, zda jí stojí za to šetřit životní prostředí a zdroje a to váží proti komfortu. Není objektivně špatné nebo dobré rozhodnutí. Je to subjektivní.

Zneužitelnost

Tohle je asi nejděsivější z těch všech bodů, ale bohužel neméně reálný. Jak se to stane, že to bude zdarma? No buď to stát vyrobí, nebo to nakoupí.
Vyrábět se to nechystá, takže by to nakupoval. A teď řekněme, že jsem podnikatel a dostanu od státu peníze za to, že si někdo vezme “zdarma” můj produkt. No není to báječné? Když zákazník nemusí platit, tak ho cenovka nezajímá (ani ji nevidí, dokonce s tím ani nic nemůže udělat), tak tam můžu schválně nasolit úplně nesmyslné ceny a přes lobby si domluvit, že se to bude odebírat ode mě a mám vlastně státem pojištěný monopol na dodávání předražených výrobků (podobně to funguje s léky, zdravotními pojišťovnami a dalšími).

Závěr

• Myslím, že je to nemorální, protože je to narovnání jedné nerovnosti, ale ignorování ostatních (právem, protože nejdou měřit, ani rozlišit), což ve výsledku může poškozovat lidi, kteří jsou na tom hůř a zvýhodňovat lidi, kteří jsou na tom lépe.
• Každé tohle “narovnávání” ochuzuje celou společnost.
• Každé tohle “narovnávání” ochudí i rodiny.
• A krom toho, že to společnost ochudí, to může být ještě zneužitelné do takové míry, že úplně pro každého to může být nevýhodné (s výjimkou tedy toho, kdo to státu poskytuje… a možná politické strany, která to prosadí). Tedy i pro ženy, pro které to má být pomocí.

Co takhle nenarovnávat “nerovnosti” tím, že to budeme dělat na úkor někoho jiného?

Raději zaplatím přítelkyni / manželce dobrovolně pár desetikorun za vložky, než abych měl o stovky vyšší daně na to, co jí můžu zaplatit. Přijde mi to jako házení peněz do kanálu.