Za lásku ve spárech KGB

"Poslední soud je poslední soud, ale lidská bytost, která strávila svůj život v Rusku, musí být bez váhání umístěna do ráje."

Tak tato slova pronesl básník Josif Alexandrovič Brodskij (1940-1996) a dobře věděl, o čem mluví, svůj očistec si  totiž prožil už za života ve svém rodném Sovětském svazu.

Nevím, jestli se dostanete k jeho  básním a ani nevím, jestli by se vám líbily. Ale to není důležité. Chtěl jsem jenom připomenout, jakým způsobem se zacházelo  s lidmi v zemi, kde "dnes již znamenalo včera". Jak lidská závist a nenávist dokázala nahnat člověka do mlýnice státní moci. A hlavně to, že hodnota lidí  se nevážila podle toho, co kdo umí, ale podle hesla, "kdo nejde s námi, jde proti nám".  V tomto případě, ale absurdně dopomohla arogance moci k zaslouženému uznání. 

Je několik způsobů jak uchopit příběh o člověku, jehož život byl naplněn podivuhodnými zvraty, které by stačily na  deset jiných životů. Domnívám se, že ta zkratka, kterou jsem dnes zvolil, bude dostatečně vypovídající o tom, jak se žilo v době, kdy vládli v Rusku komunisté.

Brodskij se narodil v židovské rodině v Leningradě 24. května 1940. a málem by zde také o pár let zemřel hladem stejně, jako jeho teta, když  rodina neuvěřitelně strádala při obléhání města nacisty.  

V dětství byl pro svůj židovský původ neustále ponižován nejen spolužáky, ale i učiteli a stal se žákem vzpurným a neposlušným. Odmítl dál studovat a raději se živil  zašíváním pitvaných vězňů, byl lodním topičem nebo pomocník při geologických výpravách.

Hodně se sám vzdělával. Naučil se polsky a anglicky. Zajímal se o klasickou filosofii, náboženství a mytologii. Ve svých patnácti letech, začal psát poezii a  publikoval apolitické básně v samizdatovém časopise Syntax.

V roce 1960 se mu dostalo  podpory významné básnířky Anny Achmatové, díky níž se seznámil s mladou malířkou Marinou Basmanovou, se kterou se sblížil. Brodského přítel, ale také konkurent v lásce Bobyšev  se rozhodl svého soka odstranit tím, že ho udal KGB za údajné psaní protistátních básní.

Jeho verše jsou prohlášeny za protisovětské a pornografické. Je  mnohokrát vyslýchán a dle  oblíbené metody KGB,  uvězněn v psychiatrickém ústavu. V roce 1964 souzen za příživnictví s tím, že jeho básně nebyly a nejsou přínosem pro sovětský lid a pro budování společnosti. 

"Kdo si myslíte, že jste? Kdo vás zapsal mezi básníky?"

"Nikdo. Tak, jako mne nikdo nezapsal do řad lidské rasy."

Je odsouzen na pět let do vyhnanství, na pět let těžkých prací ve vesnici Norenskaja v Arktidě. 

Na základě protestu sovětských i zahraničních osobností, mezi nimiž byli Jevtušenko, Šostakovič nebo Jean-Paul Sartre, byl po osmnácti měsících  trest přerušen.

Jeho básně jsou překládány do němčiny, francouzština a angličtiny. Brodskij se stává i v zahraničí literárně známým a současně pro režim nepohodlným. Je znovu násilně podroben psychiatrickému vyšetření  a  prohlášen účelově za schizofrenika, člověka pro sovětskou společnost nepotřebného.

V roce 1971 je dvakrát vyzván, aby emigroval do Izraele, ale odmítá.

4.  června 1972 je zadržen příslušníky KGB, odvezen násilím na letiště a strčen do letadla směr Vídeň. Brodskij se pak už nikdy do Ruska nevrátil a ani se nesetkal se svojí ženou Annou. Okamžitě jemu také odňato sovětské státní občanství.

V Rakousku pobývá krátce a díky svým přátelům se dostává do USA. Před tím ale odmítá jak Izrael, tak i Británii, o které tvrdí, že je prolezlá sovětskými agenty.

V USA učí na universitě v Cambridge, Michiganu a na universitě  v Yale.  Získává mnohá ocenění a čestné doktoráty a v roce 1977 také americké občanství.

V roce 1987  Nobelovu cenu za literaturu.

"Kdo jste, Američan nebo Rus?" 

"Jsem židovský, ruský básník, anglický esejista - a samozřejmě americký občan," 

V roce 1995 byl požádán o uskutečnění turné v Rusku, ale jednoznačně odmítl tuto zemi znovu navštívit. 

Díky své pracovitosti byl velmi úspěšný a mnozí se domnívali, že také všemocný. Obraceli se na něj  Rusové se žádostmi o zajištění grantu, pracovního místa nebo umožnění publikovat, když byli odmítnuti, stávali se útoky mnohdy velmi osobními a Brodského trápily.

Zemřel ve věku 55. let na srdeční zástavu a je pochován na Ostrově svatého Michala v Benátkách.