Výbuch v brněnském hotelu Evropa

Bylo 31. července, půl osmé ráno, když se v centru Brna ozvala exploze a z průčelí hotelu Evropa zbyly jen trosky. Nikdo v tu chvíli netušil, že za výbuchem stojí Zdeněk Knopp, sebevrah.

Pro většinu obyvatel Československa byl rok 1933  jen dalším normálním rokem. V Radlické mlékárně vynalezli ovocný jogurt, Vesuv zase zlobil a Adolf Hitler se stal kancléřem. Takové běžné novinové zprávy. Běžné až do dne, kdy se v Brně odehrála tragédie, která zaplnila první stránky dobového tisku. Tragédie, která měla za následek 7 lidských životů a 69 zraněných, z toho 9 těžce. 

V hotelu Evropa nastal obrovský výbuch, který zničil celé jeho průčelí. Podlahy a stropy byly vytrhány až po střechu. Suť zaplnila celou ulici.

Na místo ihned  přijíždějí hasiči a  prostor uzavírá policie. Jsou nalezeny první oběti. Pod troskami leží tři náhodní chodci, které zasypalo hroutící se zdivo. Zatím není jasné, proč k výbuchu došlo, ale prohlídka samotného místa i okolních poničených domů připomíná hororovou scénu.  Kusy těl se rozletěly po okolí a rozbitými okny vletěly do  bytů naproti hotelu. Národní listy z 1. srpna 1933 o tom napsaly:

„… Na římse okna bytu dr. O. Janečka v Jánské ulici č. 2 ve IV. poschodí byl nalezen kus zkrvavené páteře… na stěnách zdemolovaného bytu  Julie Lusarové se nalézá mnoho kousků lidského masa"

Šetřením se zjistí, že výbuch nastal v pokoji číslo 7, který si pronajal muž, zapsaný do knihy hostů  jako  technický úředník Adolf Bauer. Spolu s ním se ubytovala i neznámá žena s asi šestiměsíčním dítětem. Brzy je potvrzeno, že se dotyčný muž ve skutečnosti jmenoval Zdeněk Knopp. Brněnská policie také zjistila, že je pohřešovaná Irma Zweiselbaurová, která odešla se svým osmiměsíčním synem v neděli večer neznámo kam a ještě se nevrátila. Ta právě měla poměr se Zdeňkem Knoppem, ze kterého se narodil syn Zdeněk. Dle nalezených indicií  a dle popisu ubytovaných bylo jednoznačně potvrzeno, že se jedná o tyto osoby. Otázkou zůstávalo, co stálo za výbuchem, ale i to se brzy objasnilo.

Zdeněk Knopp byl dlouhodobě nezaměstnaný, a když se navíc narodilo dítě,  zhroutil se mu celý svět. Rozhodl se tedy tímto způsobem skoncovat se životem a vzít s sebou i svoji milenku s dítětem. Obstaral si tedy velké množství dynamitu, který pak v hotelu Evropa odpálil. Těžko říci co se mu honilo hlavou, ale je zřejmé, že se chtěl pomstít za svůj osud i na zcela nevinných lidech. Dle pozdější výpovědi matky Irmy Zweiselbaurové se její dcera zmínila o tom, že Knopp už dříve mluvil o sebevraždě. Chtěl se nechat odpálit v letadle. Nikdo to ale nebral vážně. 

Výbuch v letadle by znamenal daleko více obětí. Knoppův sebevražedný  a vražený čin usmrtil "jenom" jeho s družkou a dítětem. Dalšími oběťmi byli:

Viktor Škudlík

Projížděl ve chvíli exploze se čtyřkolovým vozíkem po ulici, zasypán troskami, byl sice brzy vyproštěn, ale zemřel při převozu do nemocnice ve věku 37 let

Rudolf Beneš

Četař čs. polního dělostřeleckého pluku č. 5 v Olomouci procházel právě ulicí Jánskou, když ho zasypaly sutiny a on se pod nimi udusil. Zemřel ve věku 36 let.

Jan Konečný

poštovní zaměstnanec, zasypán sutinami v ulici Jánská. Zemřel ve věku 28 let.

Pavla Uhrová

Prodavačka pečiva se udusila pod troskami ve věku 27 let.

 69 "šťastnějších" s různými rozsahy zranění bylo rozvezeno do brněnských nemocnic. Při záchranářských pracích, které byly velmi nebezpečné, se navíc zranilo i 11 hasičů. 

Když dnes procházíte Masarykovou třídou na náměstí Svobody, míjíte rohový dům, který byl kdysi známým brněnským hotelem De l'Europe. Většina procházejících ale netuší, jakou ponurou událost v sobě skrývá a jenom pozornému člověku neunikne zvláštní úprava fasády v Jánské ulici. Je strohá, zbavená všech štuků. Málokdo by si pomyslel, že je to pozůstatek osudného červencového rána a současně připomínkou lidského zoufalství, které přineslo smrt a zranění mnoha nevinným lidem.