"Tesilová verbež kráčí na čaje"

Zpíval  Hever & Vaselina band a mnozí si tu písničku i notně vzdálenou dobu jistě pamatují. Jak se kráčí dnes?

Dnes už ta povyražení s názvem "taneční čaje" neexistují. Bývalo to za hlubokého socialismu a u vchodu do kulturního domu stáli bystrozrací strážci, kteří dohlíželi na to, aby byli vpuštěni jenom "tesilově" odění jedinci. My jsme si ale nedokázali na sobě tesilky představit a ani neodolatelná chuť na ploužák s vysněnou dívkou nás nepřiměla k tomuto "ponížení".  Pamatuji si na případ, kdy jeden z kamarádů, který se velmi intenzivně přátelil s jednou o několik let starší zdravotnicí, vytáhl potvrzení, že mu tento druh tkaniny způsobuje vyrážku a tudíž ji nemůže nosit. Ale ani lékařský posudek mu neumožnil vstup v džínách. S úžasným nápadem, který se dal bohužel aplikovat jen v zimních měsících, přišel další kamarád, který přesvědčil svoji chápající matku, aby mu na  ustřižené tesilové nohavice našila gumu a vytvořila jakési rukávy, které si navlékl na svoje džíny. Vrchní část kryla bunda a on se tak dostal do sálu zcela bez problémů. Tuto pomůcku pak prohodil přes záchodové okénko dalšímu zájemci a během půl hodiny byl sál zaplněn odžínsovanými tanečníky.

Když se dnes dívám na staré fotky, připadá mi, že jsme byli v těch džínsách oblečeni velmi slušně. Už jen proto, že za pár let přišlo něco zcela jiného a daleko odvážnějšího, punk.

 V době mé základní vojenské služby jsme absolvovali zábavnou přednášku, kdy nás útvarový politruk varoval před škodlivostí "punku". Když se jeden z mých spolubojovníků přihlásil a s úsměškem ho upozornil, že punk se čte pank, politruk vstal a zařval:"Nerobte se múdrým Novák, lebo vám napíšem taký posudok, že skončíte u ponku." Což bylo celkem vtipné. 

Ale jak šel čas, přicházely i další trendy, které se stávaly jakýmsi pomyslným způsobem protestu, odlišením se od šedého davu.

Zajímavé ale je, že věci dříve považované za výstřední a společensky nepřijatelné postupně vstoupily do běžné módy. Nejen seprané džínsy, ale i látky imitující špinavost, kalhoty jakoby postříkané barvou, punkerské řemeny s cvoky, přelivy vlasů od zelené až po fialovou a v nedávné době i velmi oblíbená roztrhaná kolena. Doba se mění a s ní i móda. A tak si říkám, jestli se dnes někde z hůry ti "plešatí pořadatelé" na nás dívají, zcela zděšeni kroutí hlavou, kam ten svět spěje.