Taková malá bolševická samozřejmost

Ve srovnání s jinými případy bude pro mnohé případem bezvýznamným. "Bezvýznamným" stejně,  jako tisíce dalších.

Na mnoho věcí ze školních let jsem už zapomněl. Na  některé bych zapomněl rád a na některé nechci zapomenout nikdy. Když se ten profesor stal  naším třídním, moc nadšení jsme z toho nebyli. Vědělo se o něm, že tu svoji biologii miluje a vyžaduje stejnou lásku i od svých studentů. Preferovali jsme úplně jiný druh lásky a  představa, že nás peskuje za neznalost nějaké obyčejné trávy zrovna třídní profesor,  nebyla  nijak růžová. Všechny obavy ale zmizely hned po několika společných hodinách. Všechno se dá vyjádřit jen třemi slovy. Nadhled, porozumění a smysl pro humor. Těmi vlastnostmi si nás získal a my začali mít i trochu rádi  tu jeho biologii.

Bylo léto a jak už to tak v létě bývá, lidé jsou u vody. Venkovský rybník tehdy nepřinesl jen radost, ale i velký smutek. Když se jeden z plavců začal topit, syn našeho profesora nezaváhal a skočil.  Někdy se z podivných důvodů  stane, že zachránce "věnuje" svůj život zachraňovanému. Bohužel to byl i tento případ. Není větší neštěstí, než když rodič přijde o své dítě. Dopřát mu důstojný pohřeb je samozřejmostí. Na ten jeho přišla skoro celá vesnice. Do kostela se ani všichni nedostali.

Když jsme se   po prázdninách dozvěděli tu smutnou zprávu,  čekali jsme na našeho profesora s rozpaky. Jak se chovat, co říct.  Bylo to nakonec jednodušší, ale smutnější než jsme si mysleli.

Přišel, opřel se o katedru a podíval se na nás trochu unavenýma očima. "Tímto vám oznamuji, že od dnešního dne nejsem vaším třídním profesorem." Pak hned ze třídy odešel.

Důvod jsme se dozvěděli záhy. Neodvolatelný zákaz třídnictví byl postihem za uskutečněný církevní obřad. Tehdy ještě moc nepoučeni jak to v naší vlasti chodí, vydali jsme se za vedením školy s přímluvou a žádostí, aby jako třídní zůstal. Zástupkyně ředitele školy nám sdělila, že: "Soudruh profesor se nezachoval tak, jak by se měl pedagog formující myšlení naši mládeže zachovat. Je tedy samozřejmé, že vám nemůže dělat třídního."

Jedna z tisíce takových historicky bezvýznamných samozřejmostí? Pro mnohé určitě. Jinak by totiž nemohla existovat v letošních volbách kandidátka nemorální zločinecké strany.

Věnováno  středoškolskému profesorovi, vlastivědnému pracovníkovi, publicistovi, kronikáři a čestnému člověku panu Pavlu Holobrádkovi (1923-1989)