Stalin si vozil otroky z Maďarska

Sta tisíce lidí bylo odvlečeno do Sovětského svazu na otrocké práce. Jejich jediným proviněním bylo, že měli německé jméno.

Uctít památku se dá různým způsobem. Maďarský režisér Attila Szász to učinil natočením filmu podle románu Jánose Havasiho  Örök tél - Věčná zima, který vypráví o maďarských ženách odvlečených na otrockou práci do bývalého Sovětského svazu.

Byl konec roku 1944 a Maďarsko obsadila Rudá armáda. 24. prosince přichází z Moskvy nařízení číslo 0060. Je to nařízení, které má řešit špatnou hospodářskou situaci v Sovětském svazu  a je podepsáno samotným Stalinem. 

„Všichni pracující Němci osvobozeni Rudou armádou v Rumunsku, Jugoslávii, Maďarsku, Bulharsku a Československu, muži ve věku od 17 do 45 let a ženy ve věku od 18 do 30 let, musí být mobilizováni a internováni, aby byli nasměrováni k práci v Sovětském svazu. Je třeba poznamenat, že mobilizace se vztahuje na maďarské občany, jakož i na rumunské, jugoslávské, bulharské a československé státní příslušníky… Shromažďování a internování Němců musí být dokončeno v prosinci 1944 a lednu 1945 a přesun na pracoviště musí být dokončen do 15. února 1945. “

předseda Státní komise pro obranu  J. V. Stalin

O tom, jak to mělo vypadat v praxi, vypovídá prohlášení sovětského důstojníka zodpovědného za deportace v Maďarsku:

“Toto ustanovení se vztahuje na všechna německá jména… Jednotlivci s maďarskými jmény, kteří mají prarodiče německého původu nebo německý původ, spadají do stejné kategorie. Stačí, aby v žilách tekla jen kapka německé krve! "

Hlavní hrdinka Iren, patřící ke švábským Maďarům, je mladá matka. Válka jejich vesnici zasáhla stejně, jako jiné. Relativní klid naruší až příchod Rudé armády a především příkaz, aby se dostavila spolu s ostatními ženami na vesnickou náves. Mají jít sklízet kukuřici. I když je prosinec, není jim to divné. Rusové prostě měli v létě jiné starosti. Za pár dnů budou zase doma. Když jsou ale nahnány do dobytčáků a jednou celé dny, všechen optimismus mizí. 

Netušily, že je čekají uhelné doly a lágr, který si nic nezadá s německými koncentráky. Mínus 40 °C, šlichta místo jídla a hlavně práce, která by udolala většinu mužů.  Jediným cílem je přežít.

Film byl oceněn, jako nejlepší televizní film za rok 2018 na Prix Europa a režisér Attila Szász na filmovém festivalu v Montrealu, jako nejlepší režisér. Ale ceny nejsou důležité. Důležité je připomenutí zvůle, která postihla 700 000 maďarských občanů. Nebyli to žádní váleční zločinci. Měli jen "v žilách kapku německé krve". Ze sovětských gulagů se jich vrátilo pouze 400 000. Ti ostatní nevydrželi otrockou práci, zemřeli na tyfus, nebo byli zastřeleni. 

Stalinovo zacházení s lidmi je více než známé, ale v tomto případě je skutečnost ještě daleko smutnější, všechno se to dělo s vědomím a souhlasem pánů Churchilla i Roosevelta.