Dne 18. ledna 1912 konečně dorazil kapitán Robert Scott na jižní pól. Dobrý pocit z toho ale neměl. Někdo ho totiž předběhl.
Tím někým byli členové výpravy Roalda Amundsena. Ve stanu, který na pólu zanechali, objevil Scott dopis, ze kterého se dozvěděl, že zde Norové byli již o měsíc dříve. Přiložený Amundsenův pozdrav s přáním šťastného návratu chutnal velmi trpce.
Scott tehdy asi zažíval obdobný pocit, jako kdyby Neil Armstrong po tom svém slavném „… velkém skoku pro lidstvo", narazil na vlajku se srpem a kladivem a s nápisem "??????????, ?????´??????? ??? ?? ????!"
Ale jestliže se detailně podíváme, jak celá Scottova expedice k jižnímu pólu začala, probíhala a nakonec skončila, zjistíme, že to byla jedna velká tragédie.
Expedice byla pojmenována podle lodi s názvem Terra Nova a započala v roce 1910. Tato Britská antarktická expedice měla rozsáhlý vědecký program a také velký cíl, dobýt jižní pól. První problém nastal, když se hned po vyplutí objevila v lodi trhlina a Terra Nova se musela vrátit do doku.
Po opravě znovu vyplula, ale během plavby se dostala do velké bouřky a moře uchvátilo část psů i zásob benzínu pro pásové vozidlo, které chtěl Scott použít. Po úspěšném přistání v Mc Murdově zálivu a vybudování tábora se Scott chystá vyrazit k jižnímu pólu. Ale již na základně se dopouští tří chyb, které se pro něho i ostatní členy výpravy stanou naprosto fatálními.
Chyba první - Oblečení
Místo kožichů, používaných v obdobných podmínkách Eskymáky, jsou Britové oblečeni v těžkých, stále provlhlých, látkových oděvech.
Chyba druhá - Pátý člen výpravy
Scott přibral do své čtyřčlenné skupiny dalšího člena, ale zásoby potravin nenavýšil. A co je naprosto absurdní, nový člen si opomněl vzít s sebou lyže, takže ostatní stále zdržoval
Chyba třetí - Poníci
Největší chybou bylo, že místo tažných psů dal přednost sibiřským poníkům. Ti ale nebyli schopní ve vysokém sněhu jít a Scott je musel utratit. Těžké sáně pak táhli stovky kilometrů sami.
Když konečně skupina dorazila na pól a zjistila zdrcující skutečnost, že prvenství získal Amundsen, vydali se zklamaní na cestu zpět. Čekaly je tak stovky kilometrů bez pomoci tažných psů a s minimem zásob. Navíc se velmi zhoršilo počasí a další neštěstí nenechala na sebe dlouho čekat.
https://www.rct.uk/collection/search?_ga=2.166232573.236581523.1548060486-994751242.1548060486#/12/collection/2580039/at-the-south-pole
"Tato fotografie zaznamenává dosažení jižního pólu. Scott stojí s jeho muži (zleva doprava): Lawrence Oates (1880-1912), Henry Bowers (1883-1912), Robert Falcon Scott (1868-1912), Edward Wilson (1872-1912) a Edgar Evans (1876-1912) ) před vlajkou, kterou mu dala královna Alexandra. Muži trpí omrzlinami a podvýživou a fyzické vyčerpání je zřejmé na jejich tvářích."
První obětí výpravy se stal Edgar Evans, který se těžce zranil na hlavě a na následky pak ve spánku zemřel. Kapitán Oates zase neunesl to, že pro své hluboké omrzliny nemůže táhnout saně a s pocitem, že je na obtíž, vylezl jednou večer ze stanu do sněhové bouře a nikdo ho už nespatřil. Ale ani zbývající členové se nedočkali návratu. Scott, Wilson a Bowers zemřeli vyčerpaní hladem a zimou jen 18 kilometrů od svého zásobovacího tábora.
Těžko říci jak moc se na smrti těch polárníků podepsalo zklamání z "ukradnutého" prvenství. Určitě si ale Scott vzpomněl, jak bylo těžké získat prostředky pro uskutečnění expedice a kolik času musel věnovat přípravě.
Jako první tedy dobyl jižní pól Roald Amundsen. Kaňkou na této skutečnosti je fakt, že ho tam hnala jen chuť být slavným vítězem. Ač měl nejdříve namířeno na pól severní, změnil svůj plán po té, co se dozvěděl, že tam již dorazil Američan Robert Peary. Tajně, bez informování sponzorů, veřejnosti i většiny posádky, tedy vyrazil v červnu 1910 se svojí lodí Fram na jih.
Otázkou zůstává, jestli by se Scott vydal na jižní pól, kdyby věděl, co má Amundsen v úmyslu. Možná by od cesty upustil a zachránil si tak život. A další otázkou je, jestli nechtěl Amundsen svůj pocit viny splatit při záchraně svých ztracených kolegů ze vzducholodi Itália. Ale pokud ano, nikdy k této splátce nedošlo. Hydroplán Roalda Amundsena se 18. června 1928 zřítil do moře a celá posádka zahynula. Amundsenovo tělo se na rozdíl od toho Scottova nikdy nenašlo.
