Samozřejmě, že Amundsena hnala na pól touha "být první" a když nemohl být první na severním, vydal se dobýt jižní. Všechny, kdo se v té době vypravovali na polární výpravy, hnala touha "být první". Druhý nikoho nezajímal. Tak jaký podraz? Dobývání pólů byl závod a nikde nebyl napsán žádný pořadník, kdy se kdo smí vypravit jaký pól dobývat. Scottův problém, že výpravu připravil lajdácky a nebral v úvahu ohrožení vzniklé ztrátou části materiálu i nevybaveností na poslední chvíli přibraného člena výpravy.

Už jste tady v diskuzi druhá. Tak pro vás pro změnu místo slovensky česky. "Uvozovky („“) jsou interpunkční znaménka, kterými se v textu vyznačuje ironické zabarvení slova nebo věty." Doufám, že do třetice nepřijde s něčím podobný nějaký Mongol, to už bych nezvládl.

Antarktida coby polární oblast Amundsena nikdy naprosto nezajímala a jeho láskou byla Arktida. Cestu k jižnímu pólu uskutečnil jenom z důvodu, že chtěl být prostě alespoň v této polární oblasti první, když už mu ten severní pól vyfouknul Peary. Nikdy před tím, ani potom se do Antarktidy již nevrátil...

Je ovšem paradoxní, že v dnešní době je Pearyho dosažení severního pólu celkem věrohodně zpochybňováno...

Naopak Britové se o jižní polární oblast dlouhodobě zajímali a již před Scottem se o jižní pól snažili jiní britští polárníci, z nichž nejznámější byl Ernest Shackleton, který se dostal nejblíže.

V této souvislosti si dovolím jako zajímavost uvést inzerát, který Shackleton před svou výpravou uveřejnil v britských novinách. Byť je někdy jeho existence zpochybňována, tak mezi reklamními tvůrci po celém světě svým čistým, jednoduchým a upřímným obsahem budí obdiv dodnes:

"Men wanted for hazardous journey. Low wages, bitter cold, long hours of complete darkness. Safe return doubtful. Honour and recognition in event of success. Ernest Shackleton."

"Hledají se muži na nebezpečnou cestu, nízké platy, třeskutý mráz, dlouhé měsíce naprosté tmy, neustálé ohrožení, bezpečný návrat není zaručen. Čest a sláva v případě úspěchu. Ernest Shackleton"

Díky.

Takze, jestli jsem to pochopil, schopny pruzkumnik Amundsen zavinil Scottovu zkazu, ne spatna priprava a pochybny vyber ucastniku.

Všechno souvisí se vším.

Opravdu je možné bez vědomí většiny posádky přesměrovat loď z kurzu k severnímu pólu na kurz k pólu jižnímu?

Ano, je to možné. Na lodi velí nájemce lodi a kapitán, posádka o tom nemá co rozhodovat kam loď pojede.

Hodně jsem se zajímal právě o Nobileho výpravu, ale musím přiznat, že Amundsenův čin buď nechápu, nebo byl dost teatrální.

A pozor! Tento názor sdílejí v podstatě všichni, kdo se o to zajímali více. Není to tedy jen můj pohled na celou věc.

Dokud se vůbec nevědělo, kde je ta část Nobileho výpravy, která spadla na ledovec, Amundsen se hledání nijak neúčastnil. A právě tehdy mohly jeho znalosti Arktidy hodně pomoci. Když se tomu Rusovi z okolí Archangelsku podařilo zachytit signály a už se vědělo, kde jsou, a už to bylo jen o otázce, jak se k nim dostat, tak se do toho Amundsen zapojil, přestože v tu chvíli muselo být jasné, že jak po stránce vybavení, tak i po stránce profesionálních kapacit výcviku a zkušeností mají armády zainteresovaných států (záchranných akcí se účastnily armády Itálie, Německa, Norska Sovětského svazu a Švédska - uvádím je v abecedním pořadí) mnohem lepší předpoklady. Někteří dokonce říkali, že Amundsen jim jenom komplikuje situaci, protože místo toho, aby museli zachraňovat jednu skupinu trosečníků, budou muset zachraňovat skupiny dvě.

Navíc létání Amundsen vůbec nerozuměl, takže v tom letadle jeho přítomnost na nic nebyla.

Dnes v podobných situacích také nasazujeme armádní techniku a vycvičené profesionální důstojníky nebo ve Vysokých Tatrách horskou službu a neposíláme tam lidi, kteří sice vynikli v jiných souvislostech, ale opravdu v jiných.

Při prvním pohledu to vypadá velice romanticky: Člověk, který měl za sebou obrovské úspěchy, jde pomáhat a při tom zahyne.

Ale při naprosto střízlivém hodnocení je hodně nepochopitelné a protimyslné, proč to Amundsen vůbec dělal.

Příměr: Kdyby se někdo ztratil v lesích, kde to dobře znám, mohl bych pomáhat svými znalostmi terénu právě při tom hledání. Kdyby se však povedlo zaměřit jeho mobil, už by byli policisté nebo vojáci z povolání, kteří to tam neznají, ale jsou fyzicky a odborně vyškolení a ovládají i potřebnou techniku a mají ji k dispozici, mnohem povolanější než já.

I o tomto byl v osmdesátých letech film. Myslím, že Červený stan?

Scott věděl, že Amundsen jde na pól, takže vzdát to mohl. Jinak na to, že se mu povedlo dělat vše špatně, tak přesto pólu dosáhl. V osmdesátých letech běžel na ČST seriál, Scotta hrál "Doyle".

Máte pravdu, ale dozvěděl se to, z Amundsenova telegramu, až když už byl na cestě do Antarktidy. Vzhledem k tom, že před tím získané peníze ze sbírek již investoval, nemohl v tomto stadiu výpravu ukončit.

Díky za připomenutí. A drobné doplnění - kromě poníků si Scott přivezl i pásový "traktor", který měl být použit jako tažný prostředek. Chyba, velmi těžký traktor se probořil do ledové vody ještě v základním táboře.

Děkuji za přečtení a doplnění.