Mistrovství světa ve fotbale - přehlídka nechutných stereotypů?

Do včerejšího dne jsem si myslel, že je to jenom významná sportovní událost. Český rozhlas mne vyvedl z omylu.

Včera jsem si pustil k práci stanici českého rozhlasu, Radio Wave. V pořadu On Air se sešli sportovní novinář Vojtěch Ondráček  a novinářka Fatima Rahimi.

Z celé debaty vyplynulo, že jsme zajatci stereotypů, které by neměly ve fotbale, potažmo v jakémkoliv sportu co pohledávat. Co je tedy špatně. 

Sportovní komentátoři mají údajně  hlavní podíl na šíření stereotypů,  které jsou ve  své podstatě rasistické.  Nemělo by se používat například spojení "černý útočník XY vstřelil gól" nebo "afričtí hráči mají rychlost v krvi".  Stejně tak je zcela neprofesionální špatná výslovnost jmen nejen hráčů z Asie.  I když si osobně myslím, že českému divákovi je výslovnost zcela lhostejná, musíme dle výše uvedených novinářů  pamatovat na to, že se u nás na přenosy dívají i obyvatelé daného státu a "komolení" jmen hráčů  je pro ně urážející.

V této souvislosti si vzpomínám na jednu humornou historku z Vídně, když jsme jeli na utkání  Rakousko-Česko  a v tramvaji se bavili o Janu Kollerovi. Tehdy k nám přistoupil  jakýsi muž a rozhořčeně prohlásil: "Was ist das Koller!?  "Kolr"". Poučení, jak máme jméno toho echtovního Čecha vyslovovat, nás  hodně pobavilo.

Ale k dalším stereotypům. Nevhodné je přistupování k jednotlivým zápasům, jako by šlo o skutečný boj mezi státy. Rčení, " byla to střelba jako u Verdunu" nebo "čeká je bitva se Španělskem"  se nehodí.

Dále  jsou všichni  údajně nuceni do představy, že fotbal musí být  jen záležitostí mužů. Ženy se v rámci mistrovství světa objevují jen jako jakýsi sex symbol ve spojitosti s hráči nebo jsou hodnoceny vizuálně v roli fanynek. Přehlížení ženského fotbalu je ponižující a jediným řešením je spojit do jedné  akce mistrovství světa mužů a žen. 

Tak nevím. Nevadí mi totiž, když komentátor řekne, že ten černý kluk ze Senegalu má tu mrštnost v krvi.  Nevadí mi, když řekne, že dneska ti Francouzi  Němce rozstříleli. Nevadí mi ani, když se volí mužstvo s nejkrásnějšími fanynkami.  Jsem proto rasista, militarista nebo sexista? V některých očích asi ano, ale je mi to jedno, protože v tomto případě mi na barvě pleti, politických šarádách a výkřicích feministek skutečně nezáleží, mám totiž, jako většina, "jenom" rád fotbal.