Pokud jste se doposud domnívali, že je vánoční punč vynálezem Evropanů, žili jste po dlouhá léta v omylu.
Možná se pil už mnohem dříve, ale první psaný záznam o nápoji s názvem punch (punč) je z roku 1632. Je to rok, kdy se na Galilea chystá inkvizice, umírá český král Fridrich Falcký a v bitvě u Lützenu teče nejvíce krve třicetileté války. Ale nejblíže má časově k punči zahájení stavby Tádž Mahalu, protože právě z Indie punč pochází. Název punč je totiž odvozen od slova pánč, což znamená v sánskrtu pět. Když jste si tedy dali v Indii "Pětku", přinesli vám koktejl namíchaný z pěti ingrediencí - araku, cukru, citrónové šťávy, vody a čaje, nebo koření.
A právě koření odpovídá za to, že se punč dostal do Evropy a následně pak do celého světa. Cesty do Indie za kořením, přinášely velké zisky. Ale i boje, za kterými stál v pozadí třeba muškátový oříšek. Takřka monopol na dovoz koření do Evropy tehdy získala Britská Východní indická společnost, a proto její nabubřelí obchodníci tvrdili, že právě oni vynalezli anglický punch, když místo araku začali používat karibský rum. Nápoj skládající se z pěti ingrediencí lze ale vystopovat již u Peršanů nebo Řeků. Ingredience se sice liší, ale jejich počet, tedy pět, je zcela zásadní a neměnitelný.
První písemný recept na punč zaznamenal mladý německý dobrodruh Johan Albrecht de Mandelslo po návštěvě továrny v indickém Suratu v roce 1638. O masové rozšíření se ale postarali především ústním podáním obyčejní námořníci. Nápoj se stal oblíbeným pitím v přístavních docích také proto, že byl jedním z mála způsobů, jak se v zimě zahřát. I z těchto důvodů vznikalo množství nových receptů, které se již striktně nedržely zásady "pěti" a míchali kde co. Tak například vznikl míchaný nápoj Flip z piva, rumu vajec a cukru nebo Dog´s nose, Psí nos z piva, cukru a ginu a další.
V 18. století je ale punč již v nabídce podniků, které navštěvuje střední třída a stává se oblíbeným nápojem politiků i umělců. Kultura pití punče se mění i v tom, že je podáván ve velkých mísách na společenských akcích. V druhé polovině 18. století je zcela běžným nápojem, dostává se i za moře do Nového světa a je prapůvodce nápojů s názvem kohoutí ocas, čili cock-tail. Nejznámějším americkým punčovým klubem je stále fungující rybářský The Castle, Hrad s jeho proslaveným Fish House Punch, z rumu, broskvové brandy, citronu, vody a cukru.
Punč si postupně získal celou Evropu a dnes je nedílnou součástí nejen vánočních trhů, ale mnoha domácností. Při jeho výrobě není nutné se striktně držet zásady pěti a je jen na každém, jak si ten svůj punč připraví. Snad je potřeba dodržovat jen jednu zásadu:
"Muž, který při výrobě punče současně dělá nebo myslí na něco jiného, nikdy neudělá dobrý punč…“
Billi Bully Dawson
A na závěr by neměl chybět recept na vídeňský vánoční pomerančový punč, tak tedy co potřebujete:
0,5 litru čerstvě vymačkané pomerančové šťávy
0,5 litru pomerančového džusu 0,5 litru bílého vína
1 litr vody
2 skořicové tyčinky 10 hřebíčků
pomerančové plátky z jednoho pomeranče
4 sáčky ovocného pomerančového čaje
1 dl rumu
hnědý nebo bílý cukr v závislosti na sladkosti.
příprava:
Uvařte ve vodě čaj
Zahřívejte bílé víno se skořicí a hřebíčkem (nevařte)
Přidejte pomerančový džus a šťávu
Oslaďte dle chuti
Smíchejte čaj s vínem-pomerančovou šťávou
Nakonec přidejte pomerančové plátky a rum
