Druhá světová (drogová) válka

Úspěch Blitzkrieg-bleskové války je  přičítán taktice a technické vyspělosti německé armády. Za vším ale možná byla, jen jedna skleněná tuba naplněná bílými tabletkami.

Hitlerův útok na západ započal 10. května 1940. Německá armáda postupuje  ve dne i v noci.  Tankisté při svém průniku do Francie dva dny nespí, pěchota ujde během dne desítky kilometrů a piloti "štuků" provádí střemhlavé nálety bez toho, aby ztratili vědomí. Je za všemi těmi úspěchy jen síla a odhodlanost z pocitu nadřazenosti německé rasy? 

Spojenecká rozvědka tomu nevěří. Má podezření, že němečtí vojáci užívají něco, co z nich dělá supermany.  Vypadá to, že Němci vyvinuli pro své vojáky látku, která silně  zvyšuje jejich výkonnost. Co to je nevědí. Ale toto podezření už nesdílí jen rozvědka. Britský i americký tisk bere tuto skutečnost jako realitu a otevřeně o tom píše.

V červenci 1941 ale přichází rozuzlení. Nad Anglií je sestřelen a zajat pilot Luftwaffe. U sebe má soupravu pro přežití a mezi běžnou výbavou léků je také nalezena tuba ve zlatém obalu, jejíž obsah je neznámý. Vědci, kteří provedli rozbor pilulek, dospěli k tomu, že se jedná o syntetickou sloučeninu, se kterou se do té doby nesetkali. Dnes je tato látka všeobecně známá jako Pervitin.

Spojenci ale tehdy netušili, v jak obrovském rozsahu je Pervitinem zásobována německá armáda. Nutno ale podotknout, že Pervitin nebyl vyvinut speciálně pro armádu a už vůbec ne v Německu. Tam se dostal ve třicátých létech z Japonska a byl prodáván v lékárnách bez receptu jako povzbuzující prostředek. Když se začala připravovat válka, začali se o využití Pervitin zajímat i vojenské špičky.

Německý lékař Otto Ranke začíná provádět testy na vojácích, výsledky byly impozantní a Pervitin se stává běžnou součástí vojenské výbavy. Je velmi populární a distribuuje  se v obrovském množství. V průběhu jara 1941 rozdala německá armáda těchto "bonbónů" na 35 miliónů kusů. 

Ale ani zvýšené dávky Pervitinu nedokážou povzbudit vojáky tak, aby byli schopní zastavit nápor Rudé armády. Navíc se již po týdnu velmi intenzivního užívání začínají projevovat halucinace a paranoidní stavy. Je znám případ, kdy německá jednotka SS vystřílela v mrazivé noci u Leningradu  všechny své náboje na nepřítele, který se nacházel jen v jejich představách.  Pak byla následně bez boje zajata.

Když spojenci zjistili, že německá armáda používá Pervitin, začali pracovat na vývoji své vlastní zázračné drogy. Zkouší všechno možné, od kofeinu přes placebo. Nakonec vítězí amfetamin Benzedrin, známý také jako Speed. Poprvé je tato droga zkoušena na pilotech bombardérů. Ti pod vlivem Benzedrinu předvádějí až sebevražednou odvahu. Například létají tak nízko nad terénem, že svými kulomety střílí proti cílům jako stíhačky. 

Masově použila britská armáda poprvé drogu v Africe v druhé bitvě u El Alameinu. Montgomery tehdy rozdal mezi své vojáky 100 000 tablet Benzedrinu. Ti pak projevili někdy až sebezničující odvahu. Později byl Benzedrin také přítomen při vylodění Američanů v Normandii.

Na východní frontě v závěru války němečtí vojáci berou Pervitin jen proto, aby vůbec přežili. Proti mrazu a únavě, bolesti z omrzlin.

V roce 1944 přichází němečtí vědci s novou drogou označenou jako D-IX. Je to šílený koktejl  namíchaný z Pervitinu, kokainu a morfinu. Pokusy jsou prováděny na vězních v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po podání této drogy ušli vězňové za den 90 km s batohem zatíženým 20 kilogramy. Ale ani tato droga nedovedla třetí říši k obratu ve vývoji druhé světové války.

Užívání drog na obou válečných stranách zasáhlo mnoho jedinců a mnohé krutosti jsou dnes připisovány právě jejich užívání. Jak se poté někteří vojáci se svou závislostí srovnali v míru,  lze jen spekulovat.

Použit á fotografie : http://freiwilligen.sweb.cz/DOBROVOLNICI/hlavni.htm

"Všechny texty a fotografie, které obsahuje tento web, je možno dále používat a publikovat. Zpracováno v letech 1999 - 2004 od [e-mail]."