Zase jsem se nechala utáhnout na vařené nudli

 Prý jsem udělala dobrý obchod a ušetřila tak spousty peněz. Jo, ty bych opravdu ušetřila, kdybych se nenechala ukecat ke koupi něčeho, co v podstatě ani nepotřebuji.

Vyhnala jsem rodinku na nedělní podzimní procházku.  V městském parku se konaly jakési trhy. Projdeme se, pokoukáme a zase hajdy domů. Jeden míní...

Vedle stánku s peskými, pardon, psími dobrotami v podobě uzených vepřových uší a velikých, jaksi preparovanýćh a nelibě vonících kostí, aby měl chlupatý milánek do čeho hryzat, rozhodil své sítě mobilní teleoperátor. Zásadně se takovýmto stánečkům, na které lze kdekoliv nečekaně natrefit, vyhýbám. Jakmile se necháte zatáhnou do hovoru začínajícího velice nevinně otázkou jaký že to máte vlastně mobil, už se jen nelehce dostáváte ze spárů. Ujme se vás slušivě oblečený mladík či slečna, ta spíš pána, zahrnou vás výčtem výhod a technických údajů, svá slova ihned doloží hbitou demonstrací, prostě se snaží, vždyť jedou na provizi. Osobně si připadám jak antická vykopávka s rozumem na úrovni imbecila, na kterého mluví latinou. 

Tenhle mladík na nás nepokřikoval a přece jsme se nějak automaticky u jeho pultíku zastavili. Zřejmě zapracovala televizní reklama vrytá do podvědomí. Dali jsem se do čtení lákavých nabídek. Za pouhých 399 korun švédských na měsíc obdržíte laptop posledního modelu, vybavený úplně vším možným i nemožným, s obrovskou pamětí a samozřejmě mobilní internet v ceně. K neuvěření! Jen pouhý internet stojí kolem dvou stovek měsíčně.

"Opravdu je tomu tak se tu píše? Žádné další skryté poplatky a příplatky za kdovi co?" nevěřícně jsem se ptala mladíka, který k nám už přichvátal. Tušil, že rybička se pomalu, ale jistě zakousává do návnady. Kolikrát jsem se už nechala nachytat na opravdu levné a výhodné nabídky, jo jo, když ptáčka chytají, pěkně mu zpívají a jakmile ho lapnou, ejhle, tu se objeví nějaký ten poplateček navíc za to i to, o kterém nebyla dříve ani zmínka nebo se na něj, ehm, jaksi náhodně zapomnělo, takže z výhodného obchodu se suma sumárum nakonec vyklube obchod velice drahý.

"Ne, opravdu, můžu se svým jménem zaručit, že žádné skryté prodražení se na vás nechystá," ubezpečoval maldík. Po té na nás spustil, jak jinak, mají to tak naučené, vodopád technických údajů a výhod plynoucích z koupě. Úhledně při tom nejdůležitější položky zaznamenával na papír, ponejvíce však pak psal veliké nuly zdůrazňující kolik toho zadarmo dostaneme. Můj Švéd spokojeně naslouchal a přikyvoval, což mě uklidnilo, neboť těm technickým věcem ani za mák nerozumím. No, usoudila jsem, jde tu o opravdu dobrou nabídku hodnou investice a ne jen o nějakou návnadu.

Lákavé, ale já vlastně žádný nový laptop nepotřebuji, jeden už v práci mám a i když není nejposlednějšího modelu, mě úplně stačí. Doma pak máme pc v průměru na každého jeden. Odolám lákavému mámení, ne, nový laptop nebude! Spíš bych ale potřebovala nový mobil. I když taky vlastně ne, můj je skoro zánovní a právě jsem se vymanila z ročního úvazku. Mobil funguje, jen fotky dělá poněkud zrnité. Kvůli tomu jsem vlastně vyměnila svůj starý za nový. Taky jsem se tenkrát nechala ukecat a místo mobila s dobrým foťakem jsem si nechala nakukat mobila s walkmanem. Patří mě to, neznalost neomlouvá, uvažovala jsem nahlas, tedy úvaha spíš určená uším mého muže.

"Máme právě dobrou nabídku, znamenitý mobil, poslední model s výborným foťákem, nestojí tě ani korunu. Jen poplatek 69 korun měsíčně. A všem ostatním členům rodiny voláš zadarmo, mobilům stejného operátora voláš zadarmo, jiným za 69 öre minutu plus 69 öre za spojení," vyrukoval maldík s další lákavou nabídku. "Hm, tedy levněji než s mým nynějším. No jo, ale nikdo z mých známých stejně tohoto operátora nemá, tak na co mi to bude?" zase hlasité úvahy, které vybídly mladíka k dalšímu  výpadu: "To nevadí, máme tu teď takový rodinný balíček, každý člen rodiny dostane nový mobil zadarmo, taky si navzájem voláte zadarmo bez poplatku za spojení, celé to pak stojí jen  4x69 korun měsíčně. Nic víc. Odbouráme z toho 3 jednorázové poplatky za otevření ( aha, už jsme zase u skrytých polatků), to jest ušetříš celých 750 korun, to není tak málo, že? A k tomu 4 mobily zadarmo. Tak jakou barvu si vybereš?"

Pozor, v hlavě blikala varovná lampa. Šetřílek ve mě řval, abych si dala odchod, jenomže  já stála jak zařezaná. Dítko už si vybralo barvu mobila, fialový jí padl do noty. Mozek pracoval na plné obrátky, jak jsem se snažila najít trhlinku v této bezchybné fasádě, jak jsem usilovně bojovala s představou odmítnout nového mobila s dobrým foťákem. nejen pro sebe, ale i pro ostatní členy rodiny, se kterými si budeme volat zadarmo, haha, hlupáku, zadarmo, vždyť dneska zadarmo neexistuje, všechno to stejně nakonec zaplatíš. Argument, že na mobilu můžu lokalizovat rodinného příslušníka, mě asi dopostrčil k rozhodnutí. Dobrá věc, lehce si můžu zkontrolovat, kde se dítko potlouká. A MSN je také zadarmo. To jásalo dítě, hurá, hurá...

A jak to skončilo? Odcházela jsem se smlouvou na dva roky a 4 novými mobily. Laptop dorazí  poštou prý někdy v týdnu.

Doma jsem pak druhý den usedla k internetu, abych se na domovských stránkách mobilního operátora svou koupi zkontrolovala. Jenomže to, co jsem četla, vůbec neodpovídalo tomu, co stálo ve smlouvě a smlouva zase neodpovídala tomu, o čem jsme se s mladíkem dohodli. Co jsem si to vlastně koupila? Mladík tvrdil, že nabídku pro rodinu, tedy rodinný balíček, v papírech, které jsem včera na místě jen očima přelétla a podepsala, něco jiného a tady taky něco jiného. Hm. No nevadí, mám přece číslo na onoho mladíka, který nám ho dal se slovy, že mu můžeme kdykolivě zavolat, jakmile se naskytně nejmenší problém.

Místo k onomu mladíkovi jsem se ale dovolala k jakési dívčině, která s celou věcí neměla nic společného a ani žádného Mickiho, jak se mladík jmenoval, neznala. To jsem ale pako, co jsem to namačkala za číslo, zkusím to ještě jednou. Opět ona dívčina. Hernajs, pěkně jsem naletěla, kam se teď obrátit? Sice jsem se dočetla, že můžeme mobily vrátit v kterékoliv prodejně dotyčného operátora, nejbližší tedy v Malmouši, ovšem v neporušeném obalu. Pozdě. Ještě tu máme service pro zákazníky, snad se dovolám člověka a ne jen nějaké mluvící mašiny, která se mým problémem nebude vůbec zabývat, jelikož není na takovéto blbosti naprogramovaná. Po chvíli  vymačkávání čísliček pro různou volbu jsem se dostala k velice milé slečně, která mi chtěla velice ochotně se vším pomoci. Plně chápala, že se oprávněně cítím podvedená a že by se to takhle nechat nemělo. Problém nastal tehdy, že tedy opravdu nevěděla, kdo Micki je a ani ho nemohla vystopovat za pomoci jeho identifikačního čísla, které stálo na smlouvě, jelikož jejich firma si prodavače na různé externí  prodejní akce najímá od jiné firmy a že to tedy bude muset nějak zjistit a že mi pak zavolá. To určitě, pomyslila jsem si, zase jedna výmluva, takových bylo. Teď už se budu muset smířit s tím, že jsem se nechala napálit.

Co teď. Je smlouva uzavřená s neexistujícím prodavačem platná či ne? I když jsem ji podepsala ve víře, že si kupuji to a to a pak mi bylo dodáno něco zcela jiného? Prostě jsem kus blba. Podepsala jsem? Podepsala a ani si pořádně nepročetla co, věřila jsem slovům mladíka, z toho se už prostě nedá vycouvat.

Netrvalo dlouho a zvonil mobil. Volal Micki. Prý že dostal mejlíka přímo od vedení firmy a že se velice omlouvá za špatné číslo, které mi dal a i za to, že došlo k chybce v jejich datech a v systému a že samozřejmě platí to, o čem hovořil a o čem jsme se dohodli a že se tedy ještě jednou omlouvá za nemilé nedopatření a že samozřejmě vše okamžitě napraví a já se můžu spolehnout, že opravdu mám ten domluvený rodinný balíček a nic jiného.

Nikdo nejsme bez chyby, chybka se může vloudit kamkoliv a kdykoliv. Hůře se pak ale člověk domáhá její nápravy. Pokud jde o méně seriozní firmu, může si člověk třeba nohy uběhat, hlasivky ukecat a oči vybrečet, spíše se dočká smrti než zadostiučinění. Já měla pro tentokrát štěstí, že se nakonec vše v dobré obrátilo. Alespoň v to doufám, uvidíme, až přijde první faktura. Ovšem stánkům mobilních operátorů se nyní vyhýbám ještě větším obloukem, abych se zase nenechala zpracovat ke koupi, o kterou vlastně ani nestojím.