Je libo squashing, pánové?

Aneb o tom, jak lehce vydělat 300 dolarů za hodinu, máte-li k tomu správné předpoklady, to jest ženské tělo obrovských rozměrů.

Milé dámy, máte-li toto správné "pracovní náčiní", tedy tělo velikosti slona (chobot není nutný, těch je i tak všude nadbytek), pěkně obalené stovkami nadbytečných kil v podobě velikááánských, tedy opravdu velikáááánských tukových polštářů, které visí jak ty sloní uši, můžete se radovat. Je konec hubnutí, konec mindráků, konec útrap! S takovým tělem lze lehce vydělat těžké peníze. Jak? No přeci squashingem. Kde? Tedy alespoň v Americe, zemi neskonalých možností.  Ale proč neuvažovat konstruktivně a nepokusit se založit si živnost i někde jinde? Má to své výhody, např. minimální konkurenci. Jak provozovatelky squashingu tvrdí, mají  zákazníky z celého světa a není jich málo, mohou si dokonce i vybírat.

A jak to vím? Ukazovali to v televizi.

Squashing je jakýmsi druhem fetišismu. Za jeho zakladatelku se sama považuje mohutná zápasnice Queen Kong. Začal ji tak nazývat její manžel poté, když po něm ve vzteku hodila rodinnou sedačkou, stejně tak, jako rozzuřený King Kong házel kolem sebe auta. Skoro dva metry dlouhá ženská, kolosální drtikol, svou sokyní při zápase nemilosrdně praštila o podlahu, kde ji pak ještě "dorazila" skokem - placákem přes její nebohé ležící tělo, aby ho svou váhou rozmačkala na kaši. Samozřejmě vše pro spektákl obecenstva. Lidem se to ale líbilo, jásali a ovace nebraly konce.

Asi jsem divná, ale mě toto počínání  zas tak zábavné nepřipadlo.

Mandlování se však zalíbilo pánům nejrůznějšího věku a chtíče. A hle, podnikavé obézní matrony si na tomto počínání založily živnost. Vznikl tak squashing. Pánové rádi zaplatí nemalý obnos, aby jejich ležící tělo zmizelo pod enormním pozadím ženy, oblečené do spodního prádla, která si prostě na dotyčného hrcne celou svou váhou několika stovek kil a pak se na něm dosti dynamicky a různorodě vrtí či ponadskakuje, třeba  se při tom i cpe hamburgerem, některým pánům to dělá dobře, nebo se dívá na televizi, může i přívětivě s pánem konverzovat, přeje-li si to a dostává-li se mu natolik vzduchu, aby ze sebe mohl vymáčknout odpovědi. To vše pro umocnění "slastného prožitku" drceného pána nebo  pro ukojení pánovy touhy po návratu do matčina nitra. Po tom prý mnozí touží, jak vysvětlil do kamery psycholog. Zřejmě měl pravdu, což dotvrdila i následující ukázka squashingu:

Pohledný(!) muž, tak kolem pětadvaceti, ležel natažen na kanapi pln slastného očekávání a roztouženě volal na svoji squashingovou matronu, aby si pospíšila, že už se nemůže dočkat. Oslovoval ji mamá. Když si na něj mamá ze všech sil kecla, natřásajíc se jako slepice na smetišti, mužův obličej nabral brunátné barvy, oči vylézaly z důlku pod tlakem, který na něj vyvíjelo obrovské, několikametrákové tělo. Muž funěl námahou, ale i přes to spokojeně  chrochtal  ó...jeh jeh, jeh, jen tak dál, mamá .... mamá....óh.... Mamá nakonec usoudila, že už toho mandlování bylo pro tentokrát dost a zakončila procedůru dříve než chlapík vypustí duši. Ne blahem, ale nedostatkem kyslíku. Čiperně z něho seskočila, její hbitost dost překvapila. Chlapík byl velice spokojen a už se těšil na další sezení.

Queen Kong byla již v předčasném důchodu, měla problém se zády, popojížděla ve svém domě na kolečkovém křesle, aby jim odlehčila. Tu a tam přijala nějakého prominentního stálého zákazníka, aby si přivydělala k důchodu. Tenhle pán zase toužil po pocitu ponižování. Madam ho dle pánova přání nazývala svým otrokem, pán jí na přivítanou políbil ručku, pak s sebou pokorně  a beze slova praštil na podlahu a madam se po něm procházela sem a tam, pán šťastně hekal, usmíval se a tvářil se navýsost spokojeně. Vyvrcholením pak byl šlapanec na pánův chřtán. Pocit dušení mu přinášel nesmírnou rozkoš. Nakonec pán čiperně vyskočil, uklonil se směrem k madam a beze slova odchvátal. 

Je mi sice záhadou, jak pocit drcených kostí, presování a přidušování vznikající, s odpuštěním, pod velikánskou prdelí, může patřit do kategorie slastí, ale asi toho  o životě ještě mnoho nevím a tak se pořád jen něčemu hloupě divím.

 

 

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Vlasta Olsson | úterý 28.10.2008 13:44 | karma článku: 16,35 | přečteno: 1488x
  • Další články autora

Vlasta Olsson

Jak se kluci baví po nocích

19.8.2010 v 15:58 | Karma: 12,93

Vlasta Olsson

Kdyby...

2.8.2010 v 17:46 | Karma: 18,10

Vlasta Olsson

Co dokáže jedna fotečka

19.2.2010 v 17:18 | Karma: 11,36

Vlasta Olsson

Co se děje v okně naproti

12.2.2010 v 14:42 | Karma: 19,03