O Milanu Kunderovi se toho v poslední době v Česku napsalo jistě velice mnoho. Možná, že vás bude zajímat, co se o tom všem píše ve švédském ranním tisku (Sydsvenskan, söndag 19 oktober 2008), kde tomuto případu byly věnovány celé dvě stránky s titulkem Historie pronásleduje Milana Kunderu. Doloženy fotky Kundery a Dvořáčka a pak také dokument o Dvořáčkově zatčení.
Podtitulek článku poukazuje na možnost, že Milan Kundera by mohl být sovětským udavačem. Pokud toto tvrzení souhlasí, nachází se jeho oběť, Mike Dvořáček, ve Švédsku.
- Pro nás má menší význam, kdo udal mého manžela. Bylo nám ukradeno 14 roků našeho života tak jako tak, říká Dvořáčkova manželka Markéta.
Jsou však údaje pravdivé? A jestliže ano, jaký význam mají pak pro hodnocení tvorby jednoho z předních světových spisovatelů?
Článek pak dále seznamuje švédského čtenáře s celou aférou. Reakce v Čechách by se daly připodobnit šoku, píše se dále v novinách. Český časopis Respekt zveřejnil zprávu o tom, jak spisovatel Milan Kundera v roce 1950 udal studenta, tehdy dvaadvacetiletého Miroslava Dvořáčka, pro špionáž. Ten byl zatčen a okamžitě obžalován. Žalobce žádal trest smrti. Dvořáček byl odsouzen k 22 letům nucených prací, velkým pokutám a ihned poslán do uranových dolů, kde strávil 14 let. V roce 1968 se dostal do Kanady a převzal křestní jméno Mike. Do Švédska přišel v 70. letech a tady se nakonec mohl oženit s Markétou, se kterou se znal už 20 let.
- Setkali jsme se, protože můj bratr s ním studoval, vypráví Markéta Dvořáčková, která dnes bydlí na periferii Göteborgu. Dnes už osmdesátiletý Mike Dvořáček se k tomu nemůže sám vyjádřit, po mozkové mrtvici trpí afasií.
Na jaře se manželé Dvořáčkovi dostali do styku s Adamem Hradílkem z Institutu pro studium totalitních režimů, který našel dokumenty, z nichž se dalo jasně vyčíst, že Dvořáček byl zatčen po Kunderově udání.
- Viděli jsem asi 60 dokumentů, které tezi podporují, takže jsme dostatečně přesvědčeni, říká Markéta .
Milan Kundera je od roku 1981 francouzským občanem. Česko navštěvuje sporadicky. Prostřednictvím jedné zpravodajské kanceláře se nechal slyšet, že obvinění jsou bezdůvodná a on sám je toho názoru, že media se nyní účastní na "vraždě spisovatele". Nijak obšírněji celou aféru dále nekomentoval.
Zprávy o Kunderově možném udavačství vzbudily silné reakce v literárních kruzích na celém světě. Pravda nebo jen strašlivé obvinění jednoho ze světových spisovatelů? Tato otázka nemá definitivní odpověď, to připouští také Vojtěch Ripka, reprezentant Institutu pro studium totalitních režimů. V rozhovoru řekl, že stoprocentní jistotu můžeme mít až poté, kdy všichni dotyční budou vyslyšeni, což je nemožné, protože mnozí z nich už nežijí. Kundera a Dvořáček se navzájem neznali a ani se nikdy nesetkali.
Pro Dvořáčkovu rodinu to vše nemá v běhu všedního života zas tak veliký význam. Každodenní zápas vyrovnat se s afasií, stýkat se s dětmi a vnoučaty, procházky u moře...
- Je jasné, že nás zajímají skryté mechanismy za tím vším, co se stalo, i když je jen tušíme. Ale jestli to byl Kundera a nebo třeba někdo jiný, to je přece jedno, prostě stalo se, říká Markéta Dvořáčková, která vždycky četla Kunderovy knihy se smíšenými pocity.
- Je šikovný, ale nikdy jsem o něm neměla tak vysoké mínění právě pokud jde o to, jak pokorně psal o Sovětském svazu.
Markéta Dvořáčková byla universitní lektorkou aplikované matematiky. Mike Dvořáček pracoval jako taxikář a v kuchyni sahlgrenské nemocnice. Sen z mládí stát se pilotem se nevyplnil ani ve Švédsku.
- Moc o minulosti nemluví. O době v dolech toho neřekl mnoho ani mě a ani dětem. A my to akcepujeme, říká Markéta.
Tak tedy ještě jedna otázka - nachází se opravdu nějaký podklad pro případné udavačství Milana Kundery? Byl Miroslav Dvořáček opravdu špion? Ano, mladý Miroslav Dvořáček utekl z Československa v roce 1948, byl přijat do služeb výzvědné americké služby a pověřen speciálním úkolem. Vrátil se zpět do země s falešnými papíry. Ovšem ze speciálního úkolu nic nebylo, Dvořáčkovi se nepodařilo ani najít jeho kontaktní osobu. I tak byl odhalen. Vinou Milana Kundery? Pravděpodobně. Ale ne zcela jistě.
Co o tom říká spisovatelka Jana Witthed, narozená v Praze, která uprchla z Československa do Švédska v době diktatury: -Kdyby se mělo ukázat, že dokument a tvrzení, na kterých se články zakládají, jsou pravdivé, uvidíme část jeho děl v jiném světle. To může přispět i k vyjasnění a k většímu pochopení toho, co psal. Literární kvalita zůstane stejná. Je a bude velkým spisovatelem, zvláště pak jeho romány z pozdějšího období.
Andrej Tichý, spisovatel z Malmö, narozený v Praze: -Kunderu jsem moc nečetl, takže pro mě je těžké posoudit, jak toto ovlivní hodnocení jeho díla. Ale je jasné, že tohle je v Česku velkou novinou, protože tam je Kundera tak důležitým jménem.
